Dítě číslo 44

17:43 Ivcca 9 Comments

Kniha, při jejímž čtení vás nejednou zamrazí. Kniha, kterou neodložíte, dokud nebudete na úplném konci. A rozhodně to není jen tím, že je inspirována skutečnou událostí.

Originální název: Child 44
Autor: Tom Rob Smith
Žánr: Thriller
Počet stran: 382

Ústřední postavou románu je Lev Děmidov, příslušník sovětského MGB. Nikdo není oddanější režimu a jeho myšlenkám, než právě on. Stíhá disidenty a jiné odpůrce režimu a posílá je na brutální výslechy a jistou smrt. Pro dobro národa. Jeho život se radikálně mění v momentě, kdy je u železniční trati nalezena mrtvola malého chlapce. Jeho rodina tvrdí, že se jednalo o vraždu a jakmile mrtvol začíná přibývat, je Lvovi jasné, že se nejedná o pouhou náhodu. Sovětská vláda však hlásá, že k vraždám dochází jen v prohnilých kapitalistickým zemích západního světa, nikdo si nepřeje, aby Lev rozbíhal hledání sériového vraha, jehož existence by mohla srazit pilíře víry v komunistické zřízení a v celý stát.

Děj je zasazen do Sovětského svazu a odehrává se zhruba v 50. letech minulého století. Kniha je inspirována skutečnou událostí a vychází z případu sériového vraha Andreje Čikatila. Čtenář je nemilosrdně přenesen přímo do prohnilého stalinistického režimu, jež má na svých rukou krev tisíců nevinných lidí. Kniha se dočkala obrovského mezinárodního úspěchu, což dokazuje i skutečnost, že se minulý rok dočkala zfilmování. A to přímo v Praze.


Na fotografii vidíte snímek z pražské stanice metra Anděl, kde se minulý rok film inspirovaný právě knihou Toma Roba Smithe natáčel. Interiér metra byl  na dvě noci upraven dle tradičních socialistických motivů. Ve filmu se můžeme těšit například na Toma Hardyho, který se v poslední době proslavil hlavně díky své roli ve filmu Počátek nebo Temný rytíř povstal.


Hodnocení

Tato kniha pro mne představovala poměrně silné kafe. Je to ten typ příběhu, po jehož dočtení nějakou dobu jen sedíte a nejste schopni slova. Člověk si rázem uvědomí, co všechno ve skutečnosti má a jak moc by si toho měl vážit. Svobody, bezpečí.

Právě surové líčení politického pozadí, pokřivené morálky a nelidskosti jednoho režimu přidává knize na síle. I samotný příběh je však velice zdařilý. Ze začátku je tempo poněkud pomalé a poměrně dlouho trvá, než se vůbec dozvíte, o co v knize jde. Pak však nastává zlom a začíná velký kolotoč událostí, během něhož jen otáčíte stránky. A ne, že pouze otáčíte stránky, to bych byla ke knize velice nespravedlivá. Vy totiž spolu se Lvem přímo zběsile pátráte po vrahovi malých dětí, prožíváte jeho mrazivý strach z režimu, jež mu nepřestává dýchat na záda, ale i jeho úspěchy, které ho byť jen trochu přiblíží k rozluštění celé krvavé hádanky. Děj je celkově velice dobře líčen. Oceňuji také retrospektivu na začátku knihy, která se následně vrací a prolíná se současností, čímž přidává knize na gradaci.

Dítě číslo 44 je zkrátka úchvatné dílo plné zvratů, napětí a poučení, které zaujme snad každého čtenáře (během jednoho týdne ho přečetla celá má rodina). Jednoznačně ho všem doporučuji k přečtení a to nejen pro skvělý detektivní příběh, ale také proto, že minulost a světovou historii je nutné znát a to co nejlépe - jelikož kdo nezná historii, je nucen si ji prožít znova.

100%




9 komentářů:

  1. Tyhle knihy podle skutečných událostí mám hrozně ráda. Člověk si díky nim uvědomí, že má vlastně dokonalý život a nezaobírá se tak malichernostmi. Tyhle knížky člověku opravdu něco dají a to je na nich skvělý. :) Úžasná recenze, i když jsem knihu nečetla, věřím, že si 100% zaslouží. :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :) Mám na to stejný názor a proto tento typ knih tak ráda čtu. Pokud jsi ji nečetla, určitě se po ní někde poohlédni. Jak již jsem psala výše, stojí to za to!

      Vymazat
  2. Skvělá recenze! Ráda jsem si tuto knihu připomněla. Zanechala ve mně mnoho. Člověka opravdu zamrazí, když čte soudobé poměry v drsném Rusku. Když jsem si po dočtení četla informace o vrahovi jménem Andrej Čikatilo, mrazilo mě ještě více a ještě několik měsíců poté jsem musela příběh vypravovat svým známým. Byla jsem vlastně spíš znechucena, než nadšena. Vím, že nejvíce jsem na celé knize hodnotila nápaditý závěr, za který bych dala ještě o pár procent navíc. :-) V knihovně mám od stejného autora Utajovaný projev, ale stále jsem se k němu nedostala.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Utajovaný projev mám také zakoupený a přichystaný v knihovně. Snad si ho brzy přečtu. I když myslím, že tak dobré už to asi nebude :) Ale kdo ví.

      Vymazat
  3. Moc hezká recenze :) ... vypadá to fakt dost drsně a zajímavě.

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji moc :) Ano a přesně takové to i je.

      Vymazat
  4. Skvělá recenze, knihy podle skutečných událostí. Dává mi to pak rozhled o tom, jak to funguje jinak a že si mám vážit svého života :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Děkuji!! :) Jinak s Tvým názorem naprosto souhlasím. Jen já jsem na to docela citlivá, takže mi pak po přečtení podobné knihy trvá, než všechny ty pocity vstřebám.

      Vymazat
  5. Tuto knihu mám "na seznamu", po přečtení tvé recenze myslím, že se do ní pustím co nevidět, díky za recenzi ;)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář!