Wreck this journal #3

11:43 Ivcca 12 Comments


Zdravím vás,
už je to nějakou dobu, co tu byl naposledy příspěvek z Wreck this journal. Před pár dny mě ale asi políbila múza a dostala jsem pár nápadů. Výsledkem jsou rovnou dvě hotové strany, jedna WIP a ještě pár dalších zatím nezrealizovaných nápadů. A jelikož se mi blíží zkouškové, obávám se, že v rámci prokrastinace se mi bude kreslit obzvlášť dobře.
Jako první jsem se pustila do Make a mess. Clen it up. a potom do Page of good thoughts. Ke kreslení jsem používala hlavně obyčejnou tužku a pastelové tužky.



Máte WTJ? Nebo plánujete jeho koupi?
I.

12 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Nemám žádné jméno

10:27 Ivcca 10 Comments


Kniha Nemám žádné jméno je deníkem Dagmar Hilarové, ženy, která byla roku 1943 převezena do terezínského ghetta. Bylo jí pouhých patnáct let, když ji nacisté odtrhli od její rodiny. Za ostnatým drátem pak strávila dva roky svého života. Žila uprostřed anonymního davu, kde lidé představují jen pouhá čísla v kartotéce.
To její bylo CV 190.

Dagmar Hilarová byla českou spisovatelkou a básnířkou. Narodila se 26. března 1928 v Praze a zde také 1. července 1996 umírá. Za svůj život napsala a vydala více než šedesát knih a úspěch sklidila i za hranicemi naší republiky. Během svého pobytu v Terezíně si psala deník a právě ten se stal základem této knihy, jejíž vydání bylo značně komplikováno dohady o jeho autorství. Kniha byla údajně nejprve "ukradena" nizozemskou spisovatelkou Miep Diekmannovou, která příběh vydávala za svůj. Tomuto sporu je věnována hned první část knihy, po jejímž přečtení si na celou situaci můžete udělat vlastní názor. Následuje samotný autentický deník paní Hilarové. Ten se skládá z deníkových záznamů, střípků Dagmařiného života za zdmi Terezína a zároveň je proložen jejími básněmi, které dokreslují celkovou atmosféru a pomáhají čtenáři nahlédnout do dané doby. Obzvláště básně jsou nesmírně krásné a není pochyb o tom, že autorka byla velice nadanou básnířkou. Její rýmy vás donutí zamyslet se nad skrytými významy a obdivovat autorčiny zručné obraty.

Pouhých devadesát šest stran máte přečtených velice rychle, kniha je tenoučká a samotný deník tvoří jen zhruba dvě třetiny celkového obsahu. Co mi příliš nevyhovovalo, byl formát textu. Velice drobné písmo je navíc nevzhledně roztažené až k samotným okrajům stran.



10 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Abeceda knihomola #E

15:37 Ivcca 2 Comments


Tři asociace týkající se knih a literatury.
5. týden - E

Další týden a s ním pátý díl projektu a tři asociace začínající  na písmeno E. Autorkami projektu jsou Marky a Kristý.

Etiketa čtení
Je mi celkem jedno, jak ostatní zachází se svými knihami. Ať si do nich třeba balí jídlo, ale jakmile jde o mojí knihu, jsem přísná jak Igor Hnízdo. Když si někdo půjčuje mojí knihu, absolvuje nejprve půlhodinovou ceremonii zahrnující:

  1. zasvěcení do toho, jak nečíst jako prase
  2. ujištění, že to dotyčný pochopil
  3. zvýšený důraz na to, že s knihou musí jednat doslova jako v rukavičkách

Nejhorší to mají lidé, kteří se při čtení vyskytují v mé blízkosti, vyslechnou si pak spoustu doporučení a rad typu "PROBOHA, neotvírej to tolik, vždyť je to paperback!! Nechci mít rýhy na vazbě!" a tak podobně. Tak co, půjčili byste si ode mě knihu?


Esej o tragédii
Esej o tragédii je nádherná kniha. Kouzelná ve všech směrech - za prvé se mi strašně líbí její název, ten skvěle vystihuje celý děj a obsah knihy a to hned v několika smyslech. Obálka naopak podtrhuje sentimentální atmosféru, ve které se celý příběh nese. Není to jen obyčejný příběh ze školních kolejí. Má nápad, má atmosféru, dýchá na vás. Co se týče kvality, neřadím ho nikterak vysoko, ale nemohu knize upřít její kouzlo, protože má opravdu potenciál vás jako čtenáře oslovit. Pokud jste ještě nečetli a máte chuť na trochu netradiční young adult, určitě doporučuji přečíst. Více info najdete v mojí recenzi.

Erotické romány
Jakmile mě napadla tato asociace na "E", následovala hned další a sice příhoda z posledního pražského knižního srazu, kde se Wichita zmínila, že přečetla 60 stran Padesáti odstínů šedi. Od té doby už nebyla "Klára", nýbrž "ta, co přečetla 60 stran Odstínů šedi". Ponaučení? Pokud s tou knihou nechcete být spojováni, radši o ní vůbec nemluvte - knihomolové se toho jinak hned chytnou a máte to na talíři už napořád. Já sama erotické romány nečtu, 50 odstínů jsem četla - v rámci všeobecného přehledu, samozřejmě (muhehee..) a řeknu k tomu snad jen - ne, vnitřní bohyně mě opravdu nedostala do kolen. Že někdo jiný čte erotické romány poznáte celkem snadno. Za prvé svou knihu nosí pořád v nějakém obalu. Vždy, když někdo v metru čte tlustou knihu a má ji zabalenou do novin, neodolám a nakouknu. Hmmm, copak to asi čteš? Ano, zatím to pokaždé bylo 50 odstínů. Za druhé, dotyčný ve většině případů nepřizná, že erotické romány čte. Případně, pokud se jedná o špatného lháře, místo odpovědi jen zčervená jak rajče. Přitom na tom není nic špatného, lidé čtou i horší věci, no ne?

Máte sekáček na špinavé ruce, co se sápou po vašich knihách? A co vy a erotické romány?
I.

2 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Proč občas nemůžu vystát lidi, kteří nečtou

20:00 Ivcca 39 Comments

Tento článek bude z kategorie stručných. Z kategorie velmi stručných. Existují totiž věci, u kterých není třeba komentáře. Případě nastane situace "slova došla". Přeji pevné nervy všem vášnivým čtenářům při každodenním boji za dobrou pověst knih a četby!
1. Já nemám čas číst PŘÍPADNĚ To bych teda taky chtěl mít tolik času co ty, abych si mohl furt číst

2. Nedoporučíš mi knihu, když tolik čteš? Ale prosím tě, žádný bichle, maximálně 200 stránek

3. Já nechápu, jak můžeš hodnotit ty knížky, to já bych nevěděl, co o tom psát

4. A na těch knižních srazech děláte co? To si tam jako všichni čtete?

5. A to jim ten recenzní výtisk musíš pak vrátit?

6. A co když ti pošlou knížku a ty ji nezrecenzuješ?

7. Víš vůbec o čem to je, když čteš tak rychle?

8. Kdo je George Orwell?

9. To co teď čteš jsem viděla zfilmovaný! Jen mě dost naštvalo, když mu na konci zabili manželku

10. To už zase čteš?

11. A kdo byla ta Anna Franková?

12. Dostojevskij... Ten něco psal, že jo? Ňáká klasika asi.

Ano, všech dvanáct vět už jsem slyšela. Teď se tomu člověk už jen zasměje, ale v okamžiku, kdy to slyšíte, máte občas tendenci šmátrat po nějakém blízko se nacházejícím těžkém předmětu, který... No, tady ten článek raději utneme!


Pamatujete si i vy nějaké perly, které vypadly z úst vašich "knihami nepolíbených" přátel, rodičů nebo známých?
Přeji hezký týden!
I.

39 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Marťan

22:12 Ivcca 8 Comments

Uvíznul jsem na Marsu. Nemůžu komunikovat s Hermesem ani se Zemí. Všichni si myslí, že jsem po smrti. Jsem v Habu, který byl navržen na jednatřicet dní.
Jestli se porouchá oxygenerátor, udusím se. Pokud se pokazí recyklace vody, umřu žízní. Když Hab přestane těsnit, jen tak vybuchnu. A jestliže se nic z toho nepřihodí, nakonec mi dojdou potraviny a zemřu hladem.
Je to tak. Jsem v hajzlu.

Program Ares již nějakou dobu vysílá pozemšťany na Mars. Mark Watney je členem mise Ares 3 a jsou tedy již třetí posádkou, která na rudou planetu vstoupí. Mise však musí být přerušena kvůli špatným podmínkám, posádka odlétá, ale Mark Watney zde shodou nešťastných náhod zůstává. Uvízl sám na celé planetě jen s omezenými zásobami jídla a téměř nulovými šancemi na přežití a návrat na Zem. Jenže se nehodlá vzdát a tvrdošíjně bojuje s nehostinnou planetou o přežití, přičemž využívá své rozsáhlé znalosti a technické dovednosti.

Knihu napsal Andy Weir - softwarový inženýr, milovník vědy a techniky a mistr v předmětech, jako je orbitální mechanika a relativistická fyzika. Je tedy logické, že při čtení narazíte na nějaké ty technické údaje a místy detailní informace z chemie, bakteriologie, fyziky, nutriční analýzy a dokonce i botaniky. Samozřejmě, že člověk nezasvěcený do těchto oblastí nemůže pochopit, jak že to vlastně funguje uvolňování vodíku z hydrazinu, ale s tím autor počítal a proto do knihy vložil jen tolik technických detailů, aby byl příběh věrohodný, ale zároveň aby se laik při jeho čtení neunudil k smrti. Což v mém případě rozhodně nehrozilo, naopak mě tyto technické detaily zajímaly a bavily. Co z knihy dělá nezapomenutelné a jedinečné dílo, je autorův osobitý styl humoru. Ani nespočítám, kolikrát jsem se smála u Markových výroků a úvah. Chytrý, milý a jednoduše geniální humor člověka, který stojí tváří v tvář smrti, ale přesto se dokáže na věci dívat optimisticky a brát svou situaci s humorem a nadhledem v takové míře, v jaké mu to tragické okolnosti dovolují. Marka si zamilujete pro jeho bezprostřednost a údernost výroků, kterých má v zásobě opravdu nespočet. Pro mě se jednoznačně stává jednou z nejoblíbenějších knižních postav. Jeho věčný sarkasmus a otevřenost z něj dělá člověka, se kterým se nenudíte ani na opuštěné planetě.

8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Abeceda knihomola #D

10:50 Ivcca 9 Comments


Tři asociace týkající se knih a literatury.
4. týden - D

Další týden a s ním čtvrtý díl projektu a tři asociace začínající  na písmeno D. Autorkami projektu jsou Marky a Kristý.

Dárky
Miluji dárky. Překvapivě. Nechápu, jak někdo může nemít rád překvapení, protože já je naprosto zbožňuji. A dárky v podobě knih mají zkrátka své kouzlo, protože pokud vám někdo věnuje knihu, hodně to vypovídá o vašem vzájemném vztahu. Protože knihu si dovolíte dát jen málokomu - co když se mu nebude líbit? Co když už ji má? Pokud je obdarovávaný navíc knihomol, máte to ještě tak stokrát těžší, protože pravděpodobnost toho, že ta která kniha už se v jeho knihovně nachází, rapidně stoupá. O to víc si pak vážím toho, když se člověk odhodlá a nějakou mi koupí. I kdybych ji měla, neprozradím to a budu mít upřímnou radost z jeho snahy.

Detektivky
Jak já je mám ráda! Dřív jsem je četla ještě více, než teď, ale pořád se k tomuto žánru moc ráda vracím. Jejich kvalita se navíc neustále zlepšuje a pro mě představuje mistra v tomto oboru Jo Nesbø (překvapivé, že?). Málokterý žánr nabízí tolik nepřeberných možností, jak člověku přivodit srdeční zástavu a zanechat za sebou namožené mozkové závity. A autoři kvalitních detektivek mají veškerý můj obdiv a respekt. Vymyslet tak propletené a zajímavé zápletky, to si žádá nejen notnou dávku talentu, ale i spoustu času.

Divergence
Skvělá kniha, příšerný film. Už je to nějakou dobu, co jsem Divergenci četla a byla to po Hunger games teprve druhá dystopie, která se mi dostala do rukou. Proto těžko hádat, jak by se mi líbila na druhé přečtení, když mám možnost srovnávat se spoustou jiných kvalitních dystopií. Zatím se tedy na re-reading nechystám a v hlavě si uchovávám příjemné vzpomínky na čtení téhle série. Pořádně se mi líbila asi jen první kniha. Existuje někdo, jehož snem v průběhu čtení nebylo žít ve frakci, jako byla ta Neohrožených? Platonicky jsem se zamilovala do Čtyřky (to jsme nikdo nečekal, vždyť je jen definicí toho, jak být sexy a navíc je po-te-to-va-nej), alespoň do té doby, než se z něj stal nudný podpantoflák a vůbec všechny postavy jsem měla ráda. Zajímavě vytvořený svět.

Do koho jste byli platonicky zamilovaní vy?
I.

9 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

New in - březen

15:07 Ivcca 18 Comments


Jsem na sebe pyšná. Už od nového roku se mi daří úspěšně krotit v nákupu nových knih. Má mě za to ráda moje peněženka (pěkně těžká, hehe), má mě za to ráda moje knihovna (stále neumí sama od sebe expandovat dle potřeby, ani se v ní neobjevila malá černá díra, ve které bych mohla skladovat přečtené knihy) a mám se zato ráda i já sama, protože pohled na tolik nepřečtených knih mě prostě bolí. Navíc neexistuje lepší pocit, než si zajít do knihkupectví pro vytouženou knihu a hned ji přečíst. Kdy se mi to stalo naposledy? Ani nevím.


Každopádně za březen jsem si pořídila 6 nových knih. Tedy, pořídila jsem si jen 4 (25% sleva v Dobrovském, díky moc, děkuje i moje peněženka a knihovna taky zdraví) a dvě knihy jsou recenzními výtisky. První knihou je Marťan. Hrozně dlouho jsem váhala, zda si ho pořídit a přečíst, ale nakonec jsem neodolala a jsem přesvědčená, že jsem udělala dobře! Momentálně jsem tak v jedné třetině a jsem absolutně nadšená. Kdo by to byl řekl, že kniha o chlapovi, který trčí na Marsu, může být tak vtipná a poutavě napsaná? Nemůžu se dočkat, až budu mít přečteno a prozradím vám, že se chystá i filmová adaptace.
Druhou knihou, kterou jsem si pořídila je Vítězové nikdy nepodvádějí, o které jsem už sepsala i článek. Bylo to docela zajímavé čtení, do kterého jsem se pustila hlavně díky školní povinnosti.
Svůdné zúčtování není žádný erotický román, jak by se podle názvu mohlo zdát, ale zakončení velice zajímavé trilogie plné démonů, temných knížat a tak podobně. Ještě jsem se k jeho přečtení nedostala, protože jsem z toho žánru jaksi dočasně vypadla - tedy, nemám chuť na čtení podobných knih. Tak snad mě to brzy přejde.

18 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Policie

17:37 Ivcca 6 Comments

Napětí, šok, zvrat. To je Jo Nesbø ve třech slovech. Ptáte se, jestli překonal vysoko nastavenou laťku svých předchozích románů? Nepřekonal, on ji totiž přímo přeletěl. Už v jeho předchozích knihách jste zjistili, že policejní práce není žádnou procházkou růžovým sadem. Je to víc než práce, je to poslání, které vám vkládá strašáky do skříně a přivodí nikdy nekončící noční můry. Jenže jak u poslání bývá zvykem, nemůžete zastavit  a přestat. Ne, dokud nedojdete až na samotný konec. A ten je teď konečně tady. Vyvrcholení jedné z nejoblíbenějších detektivních sérií u nás vychází 8. dubna. Toto datum byste si měli červeně vyznačit do svých diářů. A já vám teď řeknu proč.

Komisař Harry Hole je zpět a jako vždy v nejlepší kondici. Nebo ne? Zdá se, že vyšetřovací sbor se tentokrát bude muset obejít bez brilantní mysli tohoto geniálního policisty. Dokáže si však poradit s řadou záhadných vražd svých kolegů, které se odehrávají vždy na místech nevyjasněných případů? Obětí je navíc pokaždé policista, který se bezvýsledného vyšetřování v minulosti účastnil. Jedná se o zločin z pomsty? Z lásky? Z nenávisti? Osolská policie je bezradná, ale musí jednat rychle. Stojí totiž tváří v tvář nebezpečnému sériovému vrahovi, který si nebere servítky. A další obětí může být kdokoliv z nich.

O kvalitě Nesbøho románů se již většina z vás přesvědčila. Občas mám dokonce pocit, že má úroveň kvality jeho románů vzestupnou tendenci. A nyní máte před sebou poslední díl a finální vyvrcholení série s oblíbeným komisařem Harry Holem. A věřte tomu nebo ne, Jo Nesbø jako by se zastavil a zhluboka nabral dech, aby mohl konečně napsat vrchol své detektivní série. Něco, co pro mne předčilo jeho ostatní díla a zcela zastínilo jiné detektivky. Jo Nesbø jako by si svou Policií definitivně vytvořil monopol na detektivní žánr a mílovými kroky utekl ostatním autorům, kteří se vedle jeho spletitých a promyšlených dějových konstrukcí smrskávají do miniaturních rozměrů.

6 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Abeceda knihomola #C/ Č

9:07 Ivcca 8 Comments


Tři asociace týkající se knih a literatury.
3. týden - C, Č

Další týden a s ním třetí díl projektu a tři asociace začínající na písmeno C, případně Č. Autorkami projektu jsou Marky a Kristý.

Citáty
Každý máme své oblíbené knihy a své oblíbené citáty. Já jich mám nespočet. Ty nejlepší si přirozeně pamatuji, jinak ale nejsem zvyklá si v knize zakládat každou zajímavou myšlenku. Citáty, i vytržené z kontextu, nám dávají možnost proniknout alespoň z části do geniálních myslí legendárních spisovatelů. A jaké jsou mé nejoblíbenější?
"A book must be the axe for the frozen sea within us." - Franz Kafka
"Freedom is the freedom to say that two plus two make four. If that is granted, all else follows." - George Orwell
Vybrat tyto dva pro mě vůbec nebylo těžké, vyvstaly mi na mysli okamžitě. Franz Kafka i George Orwell za sebou v literatuře (a nejen tam) zanechali nesmazatelnou stopu a jejich díla jsou něco jako "základní vzdělání" každého člověka a tím spíše "povinnost" každého knihomola.

Čas
Čas je to, co mi věčně schází. Ale najít si čas na čtení? Mám tu pro vás jednu praktickou radu - pokud máte zrovna před těžkou zkouškou (nebo nedej bože třeba před státnicemi), ať vás ani nenapadne otevírat a začínat číst nějakou knihu. Samozřejmě, že jsem to já v rámci prokrastinace udělala a naneštěstí byla ta kniha tak neuvěřitelně napínavá, že jsem ji dočetla ještě před státnicemi. Pak je to ale "malinko" nepříjemné, když člověk musí dohánět to, co zmeškal při čtení, učením se v autě po cestě na zkoušku.
Když čte člověk napínavou knihu, je překvapen, kolik využitelného času najednou dokáže najít - během cestování po Praze, při vaření, deset minut před odchodem na schůzku a tak dále. To je panečku time management.

Čtečka
Čtečka se stala něčím, na co nedám dopustit. Svůj Kindle zbožňuji. Přitom jsem ke čtečkám měla odjakživa odpor a našla jsem si milion důvodů, proč jsou horší než papírové knihy. Pak jsem si ji ale pořídila a od té doby ji doporučuji každému, kdo váhá. Samozřejmě pořád čtu i papírové knihy a ráda si je kupuji, ale čtečka je skvělou výhodou například díky recenzním výtiskům, která nakladatelství v dnešní době velice často zasílají v elektronickém formátu. Pokud máte navíc nějaké ty vymoženosti jako podsvícení nebo dotykovou obrazovku? Pa-rá-da.

Jaké jsou vaše oblíbené citáty?
Přeji krásný víkend!
I.

8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

TIP: Vítězové nikdy nepodvádějí

13:58 Ivcca 3 Comments

"Pověst je to, jak vás vnímají ostatní. Charakter je to, jak jednáte, když se nikdo nedívá."

Dnes pro vás nemám recenzi. Spíš takový tip na jednu zajímavou knihu, která není moc známá, ale pozornost si určitě zaslouží. V dnešní době, kdy se roztrhl pytel s různými sebevzdělávacími a motivačními knihami, je náročné vybrat nějakou, která stojí za přečtení. Já k nim mám přirozený odpor. Proč by mě měl někdo učit, jak mám žít? Dávat mi nějaké laciné a průsvitné rady o tom, jak bych se měla chovat a jednat, abych působila dobře na lidi, kteří mě ve skutečnosti ani nezajímají?

Vítězové nikdy nepodvádějí je ale trochu odlišná kniha. Na své přednášce ji doporučovala Eliška Hašková Coolidge. Inteligentní a inspirativní žena, odbornice v oblasti etikety a bývalá asistentka pěti amerických prezidentů. A pak, shodou náhod, jsem tuto knihu o měsíc později opravdu držela v ruce.

Jejím autorem je Jon M. Huntsman, americký podnikatel, miliardář a filantrop. Za svůj život rozdal na dobročinné účely více než 1,2 miliardy dolarů. Sám o sobě představuje velice zajímavou osobnost. Je to člověk, který dosáhl neuvěřitelných věcí a úspěchů. A nejzajímavější na tom je, že to dokázal čestnou cestou. Nechat si poradit od takového člověka? No prosím, chci všechny ty informace, chci je hltat a chci jich víc a víc!
Kniha je malého formátu a je rozdělena do několika kratších kapitol. Čtení tak ubíhá překvapivě rychle. Jedná se spíše o sbírku různých myšlenek a osobních názorů pana Huntsmana podložených jeho vlastními zkušenostmi, zážitky a událostmi (velice často z Wall Street). Tato koncepce z knihy dělá zajímavý zdroj informací.
Ráda bych se na chvíli vrátila k tomu, co jsem nakousla už na začátku tohoto článku - proč nečtu motivační knihy. Hlavním důvodem je, že autoři často tak nějak automaticky sklouzávají k omílání jedné primitivní myšlenky pořád dokola a dokola. Ve výsledku se tak nedozvíte nic zajímavého ani přínosného a často takové knihy jen představují pokus, jak z důvěřivých lidí, kteří mají zoufalou potřebu zlepšit svůj život, vydolovat peníze. Tato kniha taková není. O tom svědčí už samotný fakt, že autor by ostatním věnoval svůj poslední dolar, kdyby to bylo potřeba.
"Podstata etiky spočívá v tom, jak se vyrovnáme s výzvou, kdy bude daň za správnou věc vyšší, než jsme ochotni zaplatit. Respekt často něco stojí - občas hodně -, ale člověk musí být ochoten takovou cenu zaplatit."

3 komentářů:

Děkuji za každý komentář!