HALLOWEENSKÝ KNIŽNÍ HOP

18:24 Ivcca 5 Comments


Halloweenský knižní hop a moje účast v něm už jsou řekněme takovou tradicí. Nezklamu vás ani letos a pokud se zúčastníte a štěstí vám bude přát, můžete vyhrát knihu (jak jinak) :) Takže nezapomeňte pročíst pravidla, vyplnit dotazník a pak už si jen držet palce. Přeji hezký a strašidelný Halloween!


PRAVIDLA:

× Soutěž trvá do 11. 11. 2016 ×
× Zúčastnit se může kdokoliv s českou nebo slovenskou doručovací adresou ×
× Výherce vylosuji 12. 11. a zašlu informační mail - pokud na něj výherce neodpoví do 48 hodin, budu muset bohužel vylosovat jiného výherce ×
× Pro účast je nutné vyplnit dotazník umístěný níže. Jsou zde povinné a bonusové otázky ×
× Bonusové otázky znamenají vždy jeden vstup navíc a tedy i vyšší šanci na výhru ×
× Duplicitní dotazníky a dotazníky nesplňující povinné otázky budou smazány ×
× Losování proběhne pomocí random.org ×


VÝHRU si můžete vybrat z těchto dvou kousků. Protože je ten Halloween, chtěla jsem vybrat něco s odpovídající atmosférou. Věřím, že si vyberete! Získat tedy můžete buď Smrtnou zimu nebo knihu Čistý.


Přeji vám hodně štěstí a nezapomeňte mrknout na další HOPy :)

5 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Knižní přírůstky za září

19:46 Ivcca 10 Comments

Sice už je konec října, ale já se ještě nestihla podělit ani o své přírůstky za měsíc září! A tady jsou, trochu pozdě, ale přece. Nerada bych to zakřikla, ale jako kdybych poslední dobou měla zvláštní a velice příjemné štěstí při výběru knih. Mám pro vás hned několik tipů na skvělé knihy (pokud jste již nečetli recenze, které visí na mém blogu) a i to, co mám momentálně rozečteno, vypadá víc než dobře. Ale vraťme se k těm novinkám za minulý měsíc :)

Za září se mi doma nashromáždilo na mé poměry docela dost knih. Pokud tohle není první článek z rubriky "new in", který čtete, určitě víte, že i dvě nové knihy jsou na mě většinou dost. Proto se na tento komínek dívám opravdu s radostí. To bude ten prázdninový čtenářský deficit. Jako první mi udělal radost Dvůr trnů a růží, kniha o jejíž existenci jsem neměla ani zdání, ale na naléhání Ellen jsem se do ní pustila. Trošku jsem remcala, protože dovedete si představit, jak by ta skvostná obálka vypadala v pevné vazbě? Já těm paperbackům na chuť asi nepřijdu. Každopádně do knihy jsem se absolutně zamilovala! Na seznam potenciálních ženichů mi díky ní přibyl nový dokonalý a bohužel neexistující (jak jinak) muž a mě nezbývá, než vám toto dílo vřele doporučit. Ano, já vím, že to teď čtou všichni a že už je to děsně otravné, ale mrkněte alespoň do mé recenze a třeba vás přece jen přesvědčím.

Další novinkou jsou Sedmilhářky, které jsem na recenzi dostala od Megaknih. Dlouho jsem přemýšlela, na co mám vlastně chuť a jaký žánr by mi teď po 2 měsících bez knih mohl nejlépe padnout do noty. Řeknu vám, že Liane Moriarty je taková sázka na jistotu, určitě si přečtěte mou recenzi.

Další novinkou je Playground od dvojice, která vystupuje pod pseudonymem Lars Kepler, kterou jsem pro změnu recenzovala pro Fantasyknihy. Bohužel tomuto dílu jsem moc na chuť nepřišla a mé velké naděje se pomalu bořily jako domeček z karet. Nemohu říct, že by to byla vyloženě špatná kniha, jen znám desítky lepších. Nicméně na tu obálku se nemohu vynadívat.

Dalším přírůstkem je trochu netradičně kuchařka a to z dílny Nakladatelství Jota. Přirozeně je vlastně víc než jen kuchařka. Najdete v ní spoustu tipů pro zdravý životní styl, krásné fotografie a zajímavé povídání. Ale hlavně spoustu atraktivních a neokoukaných receptů, které vás naučí zacházet se super zdravými a možná trochu netradičními potravinami. Přečtěte si mou recenzi ať máte lepší představu.
Poslední novinka vlastně vůbec není kniha, ale stejně mi to nedá a musím vám ji ukázat! Každý člověk má nějakou malou úchylku a v mém případě jsou to diáře. Ano, miluji diáře a nic mě nebaví víc, než vybírat ten správný pro příští rok. Takže vlastně vůbec není divu, že už v září mám koupený diář na příští rok. Vedle diářů miluji Malého prince a to nejen příběh, ale i veškeré motivy z této úžasné knihy. Tento fialový diář jsem objevila v Neoluxoru na Náměstí republiky a okamžitě jsem z něj šla do kolen. Měla jsem co dělat, abych si odtamtud neodnesla i dva bločky a plátěnou tašku ze stejné edice (nejspíš). No není krásný?

Jaké novinky jste si pořídili vy?
Přeji příjemný nedělní večer - nejlépe s knihou :)


10 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Illuminae - Amie Kaufmanová & Jay Kristoff | recenze

17:00 Ivcca 8 Comments



Píše se rok 2575 a cestování vesmírem, skoky červími děrami nebo konstrukce obřích kosmických lodí jsou běžnou realitou. Kady je mladá dívka, velice nadaná v programování, odmítající autority a celkově smýšlející svou vlastní cestou. Spolu s dalšími tisícovkami lidí žije na planetě Kerenza IV. Ta je však napadena nepřátelskou korporací s cílem převzít nelegální těžební důl na hermium. Mnoho lidí nepřežije, ale jsou i šťastlivci, kterým se podaří dostat na evakuační loď - jedinou naději na přežití, která jim zbývá. V hlubokém vesmíru však číhá mnoho nebezpečí a pronásledující  nepřátelská loď, jejímž cílem je uprchlíky a zároveň jediné svědky tragédie navždy zničit, není zdaleka tím nejhorším. Na palubě lodi se objeví zvláštní epidemie, velice rychle začíná mutovat a vypadá to, že je nebezpečnější, než se mohlo zdát.

Kniha, která zaujme hned, jak ji vezmete do rukou. Při zběžném prolistování okamžitě zjistíte, že tohle není jen tak obyčejná kniha. Vyprávění je tvořeno nejrůznějšími přepisy rozhovorů, memorandy, mailovou komunikací, laboratorními a jinými zprávami, dokumenty a dokonce i soubory z jádra lodní sítě. Občas jako by to už ani nebyla kniha, ale umění. Písmena tvoří obrazce, příběh překračuje hranice literatury a rozpohybovává vaši fantasii do nejvyšších otáček. Illuminae změní vše, co jste si dosud o knihách mysleli. Mou první otázkou bylo, zda je vůbec možné, aby mě kniha, která nemá žádného vyprávěče a celistvý text, bavila a vtáhla do děje. Ale ona má vypravěče. Má jich desítky a ti všichni vytváří téměř dokonalou mozaiku událostí a krystalizují do nádherného příběhu na pozadí nul a jedniček. A to, že mě vtáhla do děje potvrzuje snad i skutečnost, že jsem musela číst neustále dál. Knihu jsem odložila a stejně na ni stále myslela. Přemýšlela nad příběhem, nad tím co se stane a co se již odehrálo.

Vidí vzory ještě dřív, než se zformují. Zná konec ještě před začátkem. Letí černočernou tmou a čin předchází myšlenku. Tiskne spouště. A v rukou mu jako růže vykvétá smrt.



Příběh má takový spád, že nedostanete šanci začít se jen malinko nudit. Akce střídá akci a člověku se v hlavě rojí nové a nové otázky. Líbí se mi, jak je příběh rozmanitý a snoubí v sobě mnoho námětů, takže napětí je téměř neustávající. Místy je to také pěkně brutální a musím vám říct, že občas jsou scény opravdu děsivé a já se přistihla, jak nervózně těkám očima po písmenech, jen abych rychle došla k rozuzlení, jinak by to moje nervy asi neustály. Illuminae u mě mělo nakročeno k úspěchu už jen proto, že se děj odehrává v hlubinách vesmíru, který mě prostě nikdy nepřestane fascinovat. Dokonce i fyzikální zákonitosti měli autoři nastudované, takže nebylo potřeba trhat si vlasy u nějakých nepřesností.

Chci vykřičet do světa, jak je tato kniha super a že si ji nutně musíte všichni přečíst, ale zároveň si jí chci sobecky nechat jen pro sebe. Naše dobrodružství s Kady a Ezrou je něco, na co dlouho nezapomenu. Těžko chápat mé pocity, stejně jako těžko chápat tuto knihu. Je tak jiná a tak krásná. Děkuji, velice děkuji jejím autorům za to, že ji vytvořili.

100%

Děkuji nakladatelství CooBoo za poskytnutí recenzního výtisku



8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Sedmilhářky - Liane Moriarty | recenze

14:34 Ivcca 9 Comments


Jak může malá a zdánlivě nevinná lež změnit naše životy? Román zasazený do imaginárního města poblíž australského Sydney sleduje životy tří žen, tří nejlepších kamarádek. Madeleine je temperamentní dáma, která se perfektně orientuje v módě a její život nemá chybičku. Do té doby, než si její bývalý manžel vzpomene, že má dceru, do jejíhož života by nyní rád opět vstoupil. Celeste žije život, o jakém sní nejedna žena. Je nadpozemsky krásná, její pohledný manžel má obrovské jmění a spolu se svými dvojčaty žijí v pohádkově zařízeném domě, který svými rozměry připomíná spíš palác. A pak je tu Jane, mlčenlivá a nevýrazná dívka, která se nedávno z náhlého popudu přistěhovala se svým synem Ziggym. Ve školce je jednoznačně nejmladší matkou a navíc také jedinou, která svého syna vychovává sama. Co se skrývá za zdánlivě bezchybnými životy tří žen? Mohou malá nevyřčená tajemství vést až k obrovské tragédii?

Liane Moriarty umí psát a přesvědčily se o tom už tisíce čtenářů po celém světě. Dostala do vínku dar opravdu osobitého stylu, díky kterému si každou její knihu užijete se vším všudy. I v případě Sedmilhářek je rukopis autorky velice znatelný. Přivádí čtenáře do poklidného přímořského městečka a pomalu ho nechává nahlížet do životů jednotlivých postav. Městečko je však poklidné jen navenek a hned ze začátku se dozvídáte, že na kvízovém večeru v místní škole došlo k vraždě. Nevíte proč a jak k tomu došlo, ani kdo byl obětí tohoto činu. Vyprávění začíná půl roku před touto hrůznou událostí a krátké kapitoly z minulosti jsou prokládány ústřižky ze současnosti. Tyto ústřižky jsou psány jako opis nahrávky, kterou policisté pořídili při rozhovoru s jednotlivými obyvateli města. Koncept příběhu, který může ze začátku způsobit, že je čtenář lehce zmatený, se však nesmírně osvědčil. Rychle se rozkoukáte a následně vám nezbývá než se nechat pohltit vírem příběhu, který má spád, je neuvěřitelně čtivý a samozřejmě pekelně napínavý.
V příběhu se setkáváte se spoustou postav a postupně poznáváte jejich charaktery, které jsou k radosti čtenáře velice komplexní a propracované - navzdory tomu, že se o prostor dělí hned tři hlavní hrdinky. Zároveň se autorka v Sedmilhářkách dotýká mnoha stránek společenských problémů a poukazuje na jejich závažnost právě proto, že jsou většinou očím veřejnosti skryty, nachází se pod povrchem a právě tím jsou tak nebezpečné. Co se děje uvnitř na první pohled spokojených rodin? Co pod sebou skrývá pozlátko navenek dokonalého vztahu? Na Liane Moriarty obdivuji, s jakou lehkostí a samozřejmostí dokáže do příběhu, který je vám tak blízký svou lidskostí a běžností, zakomponovat velice vážná témata. Nepíše pouze příběhy, poukazuje na problémy a dělá to tak obratně a lehce, že vás konečná intenzita příběhu smete jako přívalová vlna. Avšak jak se říká, i mistr tesař se občas utne a jediným malým přešlapem pro mě byla lehce idealizovaná romantická linka, která byla v příběhu už tak trochu navíc a vyvolala ve mě jen mírné pousmání.

Příjemně poklidné tempo knihy vás krok za krokem přibližuje až k vyvrcholení příběhu, kolem kterého se tvoří více a více otazníků. Velice často se mi při čtení tajil dech a samotný závěr je neskutečný, skvělý a samozřejmě takový, jaký by vás ani ve snu nenapadl. Romány Liane Moriarty jsou pro mě od nynějška jakousi zárukou kvality a konkrétně Sedmilhářky jsou typem knihy, která věřím, že zaujme velice široké spektrum čtenářů. Knihu vřele doporučuji k přečtení, dokonce si dovolím na vás mírně apelovat, protože takhle kniha je vážně stojí za to!

Za poskytnutí recenzního výtisku děkuji MegaKnihy.cz

9 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Proč stál Humbook za to..

20:05 Ivcca 5 Comments


PROTOŽE POZNAT AUTORY OSOBNĚ JE VŽDYCKY ZÁŽITEK
Ruta Sepetys podepisuje a podepisuje a podepisuje..
A hlavní tahouni festivalu nejsou žádná másla, nýbrž hned dva super slavní spisovatelé - Christopher Paolini a Ruta Sepetys. Nechci vás urážet tím, že bych je představovala, protože je určitě všichni znáte. Oba dva měli vyhrazený čas v dolním sále, který byl naplněn zajímavým povídáním a nakonec došlo samozřejmě i na autogramiádu. A není překvapením, že si ji nikdo nechtěl nechat ujít. Nikdo. A když říkám nikdo, tak vážně nikdo. Teplota v sále velice rychle dosáhla závratných výšin a když už jsem myslela, že všechen vzduch musí být nenávratně vydýchaný, dostala se na mě s podpisem řada a já se odebrala osvěžit ven na čerstvý vzduch. Ruta, od které jsem si nechala knihy podepsat, mě díky své milé povaze doslova nabila pozitivní energií. Tolik úsměvů a vděku! Neváhala zapózovat na fotku každému fanouškovi, který o to požádal a podepisovala a podepisovala a podepisovala. Podpis Christophera jsem oželela, protože jsem se bála, že další čekání fronty v prostoru, kde přece jistojistě každou chvíli dojde kyslík, bych možná nepřežila. Ale jsem nadmíru spokojená!


PROTOŽE WORKSHOPY BYLY NAPROSTO VYNIKAJÍCÍ
Beseda s překladateli
Přestože byl celý program zajímavý, nebylo samozřejmě v lidských silách stihnout vše. Já se svým výběrem byla naprosto spokojená a hned začátek festivalu jsem věnovala workshopu nakladatelství CooBoo o tom, Jak se vaří knihaCelá redakce je směsicí neuvěřitelně sympatických lidí, kteří svým posluchačům během jedné hodinky předali mnoho zajímavých informací o tom, co všechno předchází okamžiku, kdy čtenář drží  knihu v ruce. To vše doplněné o výherní kvíz, po kterém si deset šťastlivců domů odneslo jednu z deseti novinek z dílny CooBoo. V pozdně odpoledních hodinách jsem pak hezky s předstihem zabrala místo na workshopu Překladatelské oříšky, což byla beseda s českými překladateli. Přítomné trio ve složení Veronika Volhejnová, Romana Bičíková a Petr Eliáš mi okamžitě padlo do noty a já hltala každé jejich slovo. Vážně. Něco tak zajímavého a zábavného jsem dlouho nezažila. A vím, že odteď budu při čtení knih věnovat mnohem více pozornosti tomu, kdo je překládal :) Smekám, vážení!

PROTOŽE POŘADATELÉ SI TU POZORNOST ZASLOUŽÍ
Pořádat akci takovýchto rozměrů rozhodně není procházkou růžovým sadem, co si budeme povídat. A pořadatelé se svého úkolu zhostili nadmíru dobře, protože se ani neobjevil žádný velký zádrhel. Když nepočítám, že vedro a vydýchanost prostorů byla občas vážně hraničící s nesnesitelností a pak mé choutky spáchat několikanásobnou vraždu pokaždé, když během workshopů někdo hrál ten příšerně hlasitý "pukec" nebo jak se ta otravná hra hned u vstupu jmenovala. To jsou však detaily, které věřím, že pořadatelé do příštího ročníku vyřeší. Humbook si zaslouží větší a zajímavější prostory a také mnohem více návštěvníků, protože pořadatelé festivalu Nakladatelství Fragment a CooBoo vytvořili na české scéně něco nového a unikátního a myslím, že potěšili každého knihomola. Navíc jsou pozorní a zlatí a každého blogera obdarovali krásnou dárkovou taškou, jejíž obsah mi udělal nepopsatelnou radost. Děkujeme!!
Dárečky, miluju dárečky!
Tato krásná taška čekala na každého návštěvníka s VIP vstupenkou
PROTOŽE INSTAGRAF SESSION (a spousta dalších doprovodných aktivit)
Člověk by neřekl, jak dokáže zabavit taková hloupost jako Instagraf. No moment! Vůbec to není hloupost. Stačilo hodit na Instagram fotku s hashtagem #humbook a #humbookfest a za pár vteřin už se vaše fotka tiskla v podobě krásného polaroidu. V případě, že jste si tedy zrovna krátili delší chvilku nebo se byli nadýchat čerstvého vzduchu, mohli jste hned pořídit nějaké to selfíčko a uvnitř areálu si vytisknout tuto parádní vzpomínku. Setkala jsem se s Instagrafem poprvé a byla jsem nadšená. Dva krásné polaroidy už mi visí doma na zdi.

Závěrem chci ještě jednou moc poděkovat všem, kteří se na organizaci Humbooku podíleli, určitě nejsem jediná, kdo si tuto akci užil. Pozvání na tento festival si moc vážím a už se těším na další ročník, který věřím, že bude ještě lepší - i když laťka je po včerejšku nasazena pěkně vysoko! Pokud ještě Humbooku nemáte dost, přidávám na konec článku nášup fotek, které jsem stihla během obdivování všeho možného a pobíhání po Elektře pořídit.

Byli jste na Humbooku? Jak se vám festival líbil? Je něco, co vás zklamalo?
Přeji krásný zbytek neděle!

Workshop s CooBoo - Jak se vaří kniha

Tyto kousky čekaly na deset šťastlivců, kteří úspěšně prošli kubulínským kvízem

A pořád vaříme knihu, součástí vaření je samozřejmě korektura

Sůl moře jsem vyhrála na workshopu s CooBoo a hned jsem si ji nechala i podepsat

Velký sál se nacházel ve spodním patře

Fronta na podpis Ruty

5 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Playground - Lars Kepler | recenze

15:42 Ivcca 6 Comments


Co se stane během těch vzácných vteřin, kdy se zastaví srdce?

Jasmin Pascalová‑Andersonová má hodnost poručíka švédské armády. Během mise NATO v severním Kosovu se její jednotka ocitne v boji. Jasmin ztratí dva ze svých mužů a sama je těžce zraněna. Na celou minutu a čtyřicet vteřin se jí zastaví srdce, potom je však přivedena k životu. Po probuzení mluví o své zkušenosti z klinické smrti: ocitla se v tajemném přístavním městě, jež představuje přechod mezi životem a smrtí a v němž panuje krutý a nespravedlivý systém. Jasmin je ze svých zážitků zmatená a rozrušená. Co se stalo během těch vzácných vteřin, kdy se jí zastavilo srdce? A jak se jí podařilo překonat nástrahy města a vrátit se do života
Jasmin se ve Stockholmu léčí z posttraumatického stresového syndromu, opustí armádu a snaží se vést poklidný život. Až do dne, kdy jí vážná dopravní nehoda opět obrátí svět vzhůru nohama. Lékaři v nemocnici operují Jasminina syna, aby mu zachránili život. Během operace mu však musejí na okamžik zastavit srdce.
Nikdo neví, kolik pravdy je na příbězích těch, kteří se navrátili z blízkosti smrti. Ale Jasmin nemůže riskovat. Ví, že si její syn sám neporadí a nevrátí se. Kruté přístavní město plné násilí je nebezpečné místo. A ze všeho nejnebezpečnější je hřiště…

Autorská dvojice vystupující pod pseudonymem Lars Kepler není mezi spisovateli žádným nováčkem. Jak se však zkušení autoři podepsaní pod nemalým množstvím detektivek poprali s první knihou nesoucí nálepku "mysteriózní thriller" a notně překračující hranici přirozena? Hlavní postavou románu je poručice Jasmin trpící silným posttraumatickým stresem. Během jejího velení přišli za války v Kosovu o život dva vojáci, když se snažili zabránit Srbům v popravě několika mužů. Zároveň jedna kulka zasáhla samotnou Jasmin, která následně prožila krátkou klinickou smrt. Hranice mezi realitou a skutečností se stírají, avšak Jasmin je přesvědčená, že navštívila posmrtnou říši a to místo rozhodně není pěkné.

Lars Kepler je mistr popisu, brilantní vykreslení pochmurné atmosféry přístavního města způsobí, že se vám nejednou bude tajit dech. Ať již jde o všudypřítomný plíživý strach, zločin a zkorumpovanost v posmrtné říši nebo Jasminin trýznivý strach ze ztráty pojmu o realitě. Začátek knihy pro mě nemá jedinou chybku. Každá jedna strana mě bavila a to hlavně díky vydařenému chladnému popisu událostí a traumat člověka, který se nacházel tak blízko smrti, navíc propojený s urputným bojem o vlastní dítě, které se snaží získat do své péče bývalý manžel a zoufalstvím z toho, že i vlastní rodina si o vás myslí, že jste blázen.



Bohužel vynikající začátek knihy je zastíněn zbytkem příběhu, jehož kvalita se exponenciálně snižuje. Mnoho postav je napsáno tak, abyste je od začátku milovali nebo nenáviděli a tato zjevná účelnost je poměrně rušivá. Měla jsem neustále pocit, že fantasy bohužel není Keplerovou parketou a v příběhu bylo až moc nezaplněných mezer. Posmrtná říše dostala podobu města připomínajícího Čínu, ve kterém bydlí mnoho lidí čekajících na smrt - nebo návrat zpět do života. Někteří zde tráví i desítky let pouhým čekáním bez spánku a nikoho nenapadlo místo víc prozkoumat. Kde jsou jeho hranice? Co se nachází mimo město? Mysl čtenáře je moc bystrá na to, aby tyto otázky ignorovala a pouze konzumovala předložený příběh. Celé je to až moc přehnané a hlavním hrdinům se děje až moc nespravedlností na to, aby bylo vyprávění uvěřitelné. S pozdviženým obočím jsem sledovala i Jasminino bizarní putování do posmrtné říše a zpátky, jak kdyby běhala z domu do sámošky pro věci, které odpoledne zapomněla nakoupit. Často je děj snadno předvídatelný a chybí mu to "něco", co by vám nedovolilo na knihu chvíli po dočtení zapomenout. V popisu si Lars Kepler nebere servítky a surovost jeho pera dává do pohybu doslova potoky krve. Zmiňovaná surovost je někdy až příliš velká a příliš bezúčelná, takže se z nadějného příběhu pomalu stává kýč.

Nemohu říct, že je Playground špatná kniha. Thriller okořeněný fantaskními prvky má originální myšlenku a přináší čerstvý vítr v podobě příběhu točícího se kolem záhad souvisejících s klinickou smrtí. Bohužel jsem se nemohla zbavit pocitu, jak kdyby ho Kepler šil horkou jehlou. Jednoduše se v tom nesmíte příliš rýpat, jinak narazíte na spoustu nejasností. Na závěr musím ještě vyzdvihnout skvostnou obálku, na kterou se pro její zářivé barvy a perfektně zpracovanou myšlenku jednoduše nemohu vynadívat.
69%

6 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Přirozeně - Xochi Balfourová | recenze

12:07 Ivcca 4 Comments


Když jsem se vracena z Brazílie, neuvěřitelně jsem se těšila na to, že budu opět moct žít a stravovat se zdravě. Brazílie je sice úžasná, ale co se týče jídla, je ve všem buď kilo cukru a nebo litr oleje. Případně obojí. Okamžitě mě proto zaujala novinka od nakladatelství Jota, která se tváří jako něco mezi kuchařkou a rádcem pro zdravý životní styl. A ve výsledku je to tak trochu obojí dohromady.

Pokud máte stejně jako já menší mezery u zdravých kreativních receptů využívajících různé nepříliš známé a časté suroviny, měla by pro vás tato kniha být zajímavým pomocníkem. Jeho autorkou je naturalistka Xochi Balfourová a kniha je rozdělena do tří částí. V první se autorka věnuje jídlu a najdete zde spoustu receptů rozdělených do kategorií snídaně, zdravé dobroty, hlavní jídla, saláty a přílohy, dezerty a nezbytnosti na každý den. Samotné recepty jsou proloženy zajímavým povídáním o různých surovinách a samozřejmě nechybí bohaté ilustrace v podobě krásných barevných fotografií.


Bohužel, některé recepty u sebe fotografii nemají, což je podle mě škoda a rozhodně bych uvítala fotografie u každého receptu klidně na úkor jiných ilustrací, kterých je v knize opravdu spousta. Vzhledem k tomu, že autorčiny recepty nejsou zrovna nejběžnější, měla jsem občas problém představit si, jak vlastně daný pokrm může ve výsledku vypadat. No a samozřejmě ráda vybírám očima a recepty bez fotky jsem zkrátka barbarsky ignorovala.  Samotné recepty mají klasický formát výčtu potřebných surovin, malý komentář od autorky a postup. Jsou nejen zdravé, ale jako vegetariánka jsem uvítala i skutečnost, že mnoho z nich je bez masa - výjimky se samozřejmě najdou, takže si na své přijdou i lidé, kteří maso jedí. Navíc u každého receptu jsou používány přehledné značky, takže okamžitě víte, zda se jedná o raw, vegetariánský nebo veganský pokrm. Za mě obrovský palec nahoru!
V receptech se často pracuje se superpotravinami jako je včelí pyl, kořen maca, spirulina nebo mořská řasa. Já osobně u některých ani nevím, co to je, natož kde to sehnat. Často jsou ale používány jako taková nadstavba k základnímu receptu, takže to bude fungovat i bez nich. Stejně tak bezlepkovou mouku můžete nahradit klasickou atd. V dalších částech knihy se pak autorka věnuje přímo filosofii svého životního stylu a dále přípravě domácí kosmetiky. Zde najdete tipy na přírodní peelingy, mýdla a mnoho dalšího. Jelikož mám v tomto směru své vlastní názory, využívala jsem hlavně část s recepty.

Knihu Přirozeně mohu doporučit všem, kteří se chtějí něco přiučit o zdravém životním stylu, ozvláštnit svůj jídelníček a zaexperimentovat si s potravinami, které se běžně v jejich kuchyni nevyskytují. Já osobně jsem si asi nejvíc zamilovala super jednoduchou a chutnou banánovou zmrzlinu. Tak vzhůru do kuchyně!

Kniha vyšla v Nakladatelství Jota
A můžete ji zakoupit ZDE

4 komentářů:

Děkuji za každý komentář!