Krvavé prachy - David Grann | recenze

22:19 Ivcca 2 Comments

Indiánský kmen Osedžů byl vládou po roce 1870 vystěhován do nehostinné severní Oklahomy. Brzy nato byla však v této rezervaci nalezena ropa - tolik ropy, že se z Osedžů stali jedni z nejbohatších lidí na světě. Jejich nezměrné bohatství však bylo mnohým trnem v oku a začalo lákat zločince. Kniha vypráví o masových vraždách indiánů, které následovaly po jejich náhlém zbohatnutí. Sérii nemilosrdných vražd se stále nikomu nedařilo vyřešit a i samotní vyšetřovatelé začínali mít z útočníků strach. Na pomoc byla povolána nedávno založená FBI, jejíž nesnadným úkolem bylo rozkrýt rozsáhlé spiknutí, které již stálo život desítky nevinných lidí.

Americký novinář David Grann se jal zpracovat příběh série vražd Osedžských indiánů, které se odehrály na počátku dvacátých let dvacátého století. Během krvavých vražd přišlo o život přibližně šedesát indiánů a v novinách bylo toto období označováno jako "vláda teroru". Kniha je rozdělena na několik částí a postupně čtenáře seznamuje s minulostí Osedžských indiánů, popisuje historii jejich kmene i cestu, která je dovedla až do Oklahomy, kde nedlouho poté došlo k nálezu ropy. Právě to z kmene, který byl vyhnán do nehostinné rezervace, aby nepřekážel zájmům "bílých mužů", udělalo jedny z nejbohatších lidí na světě. Z ropy, která se v rezervaci vytěžila, totiž pravidelně dostávali určité procento zisku. Zkrátka jim do klína spadlo bohatství, o kterém se jim ani nesnilo.

Příběh sleduje nejen celkovou situaci, ale také příběhy několika jedinců z kmene, kteří byli strachem z krvavých zločinů poznamenáni. Čtenář má možnost dozvědět se mnoho detailů z nepříliš známé části americké historie a je doslova zahlcen fakty, které stály na pozadí vražd. Kniha je velice naučná a přináší mnoho zajímavých informací, díky kterým si můžete udělat komplexní obrázek o této temné kapitole lidských dějin. Jediné, co mi na knize příliš nesedlo, byl styl autorova psaní.

Autor je zdá se spíše novinářem, než spisovatelem, což je silně znát právě na způsobu, jakým je kniha napsaná. Na zhruba dvou stech padesáti stranách je vměstnáno mnoho faktů, což je vskutku obdivuhodné a umožňuje to čtenáři zjistit takřka vše o daném tématu. Bohužel je však příběh vyprávěn tak monotónním způsobem, že je občas opravdu náročné udržet pozornost. Často jsem měla pocit, jak kdybych četla telefonní seznam. Autor jak kdyby si vypsal všechny informace, které chtěl čtenáři předat, a pak už je jen bez jakýchkoliv emocí přenášel na papír. To s sebou nese i mnoho dalších úskalí, kdy například začnete pomalu ztrácet přehled v jednotlivých postavách, které  jsou ploché a pro čtenáře je obtížné soucítit s nimi a vrýt si je do paměti.

Kniha měla opravdu silný potenciál a mohl to být příběh, který čtenáře nejen obohatí o nové znalosti, ale také v něm zanechá silné pocity. To se ale bohužel autorovi nakonec moc nepovedlo a kniha je tak spíše naučným dílem, než románem. Byť pojednává o mrazivých vraždách, které se skutečně odehrály, je psána až příliš nezáživným způsobem, než aby ve vás vyvolala jakékoliv hlubší emoce. Osobně jsem ráda, že jsem si knihu přečetla, nicméně nesmíte očekávat poutavý román, dostanete spíše knihu, pečlivě mapující určité období amerických dějin.


60%


2 komentáře:

  1. Poslední dobou si taky všímám, že mi hodně záleží na tom, jak je kniha napsána, a když se mi nečte dobře a nechce se mi k ní, je to docela špatná známka. A to může být příběh skvělý, postavy sympatické a autor vychvalovaný.

    OdpovědětVymazat
  2. Téma zní zajímavě, ale asi by mi vadil styl. Vím, že jsi to i říkala. Asi takové knížky úplně nevyhledávám. Recenze je ale moc povedená :)

    OdpovědětVymazat

Děkuji za každý komentář!