Knižní novinky ČERVENEC

20:39 Ivcca 8 Comments

Prázdniny jsou v půlce, mám za sebou narozeniny mého blogu, před sebou mé vlastní a tohle období si vážně užívám. Jen mě trochu děsí představa, že za měsíc touhle dobou budu až po uši zahrabaná ve výpiscích z mikro a makroekonomie, protože na začátku září jsem si jako správná studentka (čti: magor) zapsala státnice. Kde se ve mě ta odvaha bere?

K věci! V červenci jsem se zabývala doháněním restů a četla knihy, které jsem si koupila a nashromáždila doma již dříve. Má sbírka se tak rozšířila jen o tři nové kousky. První přírůstek zrovna čtu a jedná se o Babička pozdravuje a omlouvá se. Kdo četl Oveho, pochopí, proč jsem se na Backmanovo další dílo tak moc těšila. Kdo Oveho ještě nečel, měl by to velice rychle napravit!

Babičku pomalu dočítám a až se vrátím z víkendu na Vysočině, dočkáte se i recenze. Mít tuhle krásku v knihovně je vážně radost, no řekněte, není obálka úžasná? Já zkrátka knihy od Hostu miluji. Radost je číst.

8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

1. BLOGOVÁ SOUTĚŽ

17:39 Ivcca 14 Comments

Milí pravidelní návštěvníci a zbloudilé duše, milí čtenáři,

je tomu rok, co jsem se rozhodla provozovat knižní blog. Je to šílené, neskutečné a bláznivě opojné - kolik náhodných návštěvníků narazilo na mé stránky a kolik se jich sem pravidelně vrací vzhledem k tomu, že knižní blogerství je v České republice de facto stále v plenách.

No a znáte, jak to tady chodí - já slavím a dárečky dostáváte VY.

Jaká na vás čeká výhra?
Kniha dle vlastního výběru!

Něco málo k pravidlům soutěže:

» Soutěž probíhá do 5.8. 2015 do 11:00
» Soutěžící musí být mým pravidelným čtenářem a zároveň mít českou doručovací adresu.
» Pro zapojení se do soutěže musíte vyplnit soutěžní formulář, odkaz na něj je níže.
» Všechny tři výherce vybere random.org
» Odměnu si ale zaslouží hlavně mí pravidelní čtenáři, někteří z nich mi zůstali věrní již od mých blogerských začátků a právě pro ty jsou dvě bonusové otázky, které naleznete v dotazníku a za každou správně zodpovězenou dostanete vstup navíc a tím pádem zvýšíte svou šanci na výhru. Na obě existuje jen jedna správná a jednoznačná odpověď.
» Výherce budu kontaktovat mailem, má 72 hodin na to, aby se mi ozval, jinak vylosuji někoho jiného.

↓↓↓

Přeji vám hodně štěstí!

I.

14 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

!!! VŠE NEJLEPŠÍ !!!

10:37 Ivcca 35 Comments



Moje miminko má dnes přesně jeden rok a já se sama sebe ptám, co cítím. Neskáču metr vysoko radostí, že jsem do Vás posledních 12 měsíců úspěšně ládovala své myšlenkové pochody. Nevznáším se na oblaku plná cílevědomosti a předsevzetí, jak to bude ještě lepší než doposud. Cítím jen jedno a sice, že vše je tak, jak má být.
Nenapadlo by mě, že zrovna já budu člověk, který se najde v blogování. Ale právě teď v tento okamžik vím, že je to tak správně a že knižní blogerství je přesně to, co tvoří určitou část mé osobnosti a nyní už mohu s jistotou říct, že se to stalo malým, ale důležitým dílkem mého života. Baví mě číst, ale miluji i psaní, přenášení myšlenek na "papír", sdělování mých pocitů světu.

Projekt Obsessed with books mi toho dal tak strašně moc. Dal mi nové dobré přátele, dal mi spousty věrných čtenářů, dal mi několik krásných spoluprací a hlavně ve mě udržoval zapálenou "čtenářskou jiskru". Už jsem si prošla pár obdobími, kdy jsem nepřečetla knihu klidně celý rok a nechci, aby se to někdy opakovalo. A teď věřím, že to už nikdy nehrozí. Knihy mě obohatily jako máloco na světě. Jak řekl L. A. Seneca:
"Kniha je základem poznání, učitelem věků, vládcem království ducha."

To nejdůležitější, co dělá blogování blogováním, jste Vy, čtenáři. Vám patří velké poděkování za to, jak skvělá je tato komunita, kterou společně všichni utváříme. A nemyslete si, blogování není zrovna snadná věc. Už jen ty nervy, které si vytrpí každý, kdo pracuje s editorem na Bloggeru. A pak jsou tu recenze a okamžiky, kdy díky prokrastinaci, škole nebo práci nestíháte přečíst recenzní výtisk a ocitnete se v situaci, kdy Vám zbývá jediný poslední den. To je pak panečku čtecí maraton. Občas je chuť do psaní a čtení větší, občas menší. Sem tam člověka přepadne čtecí krize a blog nějakou dobu zeje prázdnotou. I já to za ten rok zažila a ne jednou. Jenže teď už nejde přestat. A já ani nechci. Nikdy!
Shrnuto v číslech, dvanáct měsíců na tomto blogu znamenalo:
» 25 300 zobrazení stránky
» 1594 komentářů
» 127 zveřejněných příspěvků
» 93 pravidelných čtenářů + 40 Google plus čtenářů
» 55 napsaných recenzí
» 4 spolupráce s nakladatelstvími a knihkupectvími
»  radosti
Čísla jsou to, alespoň pro mě, vysoká a i když teď budu trochu jako Kája Gott - nečekala jsem to, vážně. A o to více si toho vážím, protože je to pro mě určitý odraz mé snahy. Věřím, že kvalita mých recenzí a ostatních článků se oproti začátkům zvýšila a neustále pracuji na tom,  aby byla lepší a lepší a hlavně, abych se ztotožňovala se vším, co zde publikuji. Není článek, který bych si před zveřejněním nejmíň 10x nepřečetla.

Pěkně se nám to protáhlo a gratuluji a zároveň děkuji každému, kdo se dočetl až sem.

V nejbližších dnech očekávejte soutěž, protože první výročí se musí řádně oslavit!

Miluji knihy.
Miluji Obsessed with books.
Miluji Vás, mé čtenáře, se kterými své pocity mohu sdílet.

Tímto sobě a svému blogu přeji sílu a chuť do dalších dní, měsíců a let. A Vám, čtenářům, ze srdce děkuji. Za vše.

Iveta

P.S.: Všimli jste si nového designu? :)

35 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Osvícení

20:08 Ivcca 9 Comments

Osvícení je jednou z nejslavnějších knih amerického spisovatele a hororového fajnšmekra Stephena Kinga. Jeho stránky jsou plné hrůzy a bahna ležícího na samotném dně lidské duše. King nepracuje s povrchním druhem strachu, který by vám nedovoloval jít týden v klidu na toaletu, ale přesto se vám jeho dílo svou mrazivou děsivostí vryje na dlouho do paměti. Autorova práce s dávkováním strachu je unikátní a geniální a napětí se stupňuje, až máte pocit, že každou chvíli bouchnete jako papiňák.
Osvícení

Jack Torrance, spisovatel, jehož sláva začíná pomalu ale jistě upadat, se rozhodne přijmout práci zimního správce v horském hotelu Overlook, aby zde našel klid potřebný pro dokončení své poslední hry. Stěhuje se sem se svou manželkou Wendy a synem Dannym, který je obdařen určitými jasnozřivými schopnostmi. Hotel v sobě ale skrývá něco velice temného a zlého, něco co představuje hrozbu pro celou rodinu. A s příchodem sněhu mizí všechny možnosti úniku z tohoto na první pohled luxusního hotelového komplexu.

Myšlenka celého příběhu je opět velice prostá, jak už u Kinga bývá zvykem. Rodinka si vyrazí na pobyt do hor, kde otec plánuje načerpat inspiraci a konečně dopsat svou hru. Následně King na zhruba čtyř stech stranách čtenáři servíruje komplexní mozaiku roztodivných vlastností a povah hlavních protagonistů, při kterých zabloudí až do nejzazších koutů jejich mysli. Pokud také patříte mezi čtenáře, kteří se nenechají nakrmit povrchním vykreslením charakterů postav, pak si na tomto díle vyloženě smlsnete. Povahy, uvažování a samotný psychický vývoj je popsán naprosto dokonale. Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších psychologií postav, se kterou jsem se kdy setkala. Jednání každého z členů rodiny je dostatečně podložené, vývoj myšlení jasně rozpoznatelný a odůvodněný. Nad proměnou samotného Jacka se mi pozastavoval dech. Malý Danny je pozoruhodně inteligentní a bystrý, aniž by však byla zpochybnitelná skutečnost, že mu je pouhých šest let. Pomalu zjišťujeme, že každý z trojice Torrancových má své stíny a strašáky.

9 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Nedočtené knihy (ale vážně jsem se snažila!)

21:30 Ivcca 22 Comments

Jak jste na tom s dočítáním knih?
Snažíte se zatnout zuby a dočíst knihu až do konce, i když vás moc nebaví? Nebo ji prostě odložíte s tím, že nemáte tolik času, abyste ho trávili u nudných knih?
Dřív jsem dočetla každou knihu, kterou jsem otevřela. Pořád jsem si říkala "Co když mě tohle dílo ještě něčím překvapí? Nemůžu ho přece objektivně hodnotit, když ho nepřečtu celé." A někdy to za to vážně stojí. Sama jsem sice takový zvrat ještě nezažila, ale už jsem párkrát od někoho slyšela znuděné naříkání nad knihou, kterou se však donutili dočíst a následně překvapeně uznali, že to byla jedna z nejlepších knih, jaké kdy četli.
Každopádně má snaha nevydržela věčně a nyní se nezdráhám knihu odložit. Tedy alespoň když mám neodbytný pocit, že už mě prostě ničím překvapit nedokáže. To je pak akorát člověk s každou další přečtenou stránkou otrávený víc a víc. Asi takhle.


Hned v úvodu bych ráda upozornila, že rozhodně o žádné z knih uvedených níže netvrdím, že jsou špatné. Nic a nikoho nehaním, jen vyjadřuji svůj osobní názor a subjektivní pocity. Sto lidí, sto chutí.

A jaké knihy se mi nepodařilo dočíst, ať jsem se snažila sebevíc?

• Upíří deníky
Zde jsem boj vzdala velice rychle. Hlavní hrdinka byla na facku už od prvních stran a děj byl nudný už v prvním díle - co se jako bude dít v těch dalších sto třiceti pěti, které vyšly?

• Cirkus Les Memories
Já na ty české autory moc nemám štěstí. Snažila jsem se, vážně jsem se snažila! Ale autorčin styl psaní mi byl na míle vzdálený a vůbec celá tahle kniha šla naprosto mimo mě. Dočíst to prostě nešlo.

• Deník Bridget Jonesové
Někdy před rokem mě osvítilo a já si řekla, že bych měla doplnit své čtenářské vzdělání a přečíst si tuhle slavnou humoristickou knížku. Výsledek? Nesmála jsem se ani jednou, naopak mi to přišlo nudné a místy až trapné. Když už byl asi po padesáté použit obrat "vyžahla jsem dvě deci bílého", okamžitě jsem knihu musela zavřít a schovat do nejtemnějšího kouta knihovny (jak může holka vypustit z pusy slovo jako vyžahla?! Od-por-ný). Nikdy víc!

• Fangirl
První anglická kniha, kterou jsem si koupila. Angličtinu má snadnou, vřele doporučuji začátečníkům, ale bohužel děj je stejně jednoduchý, jako zmiňovaná angličtina. Zvládla jsem přečíst asi jednu třetinu a to jsem se do čtení pokaždé nutila. Možná se děj ještě rozběhne a třeba by mě to i začalo bavit... Jenže to prostě nešlo a důvodem byla i hlavní hrdinka - byla mi protivná až na půdu.



• Ready Player One
Na tuto knihu jsem se neskutečně těšila a má očekávání byla astronomicky vysoká. Aby ne, Ready Player One je chválen na každém rohu a každý na něj pěje ódy. Možná, že právě díky tomu humbuku kolem, jsem si představovala nějakou naprosto nadpozemskou dobrodružnou jízdu. Prostředí oldschoolových herních automatů a kaskád mě ale nepohltilo a obecně je mi zkrátka cizí, takže se asi není čemu divit, že mě příliš nechytla ani kniha, kterou jsem po polovině odložila nedočtenou s tím, že se k ní jednou vrátím.

• Prozřetelnost
Tohle byl hodně velký omyl. Nalákala mě anotace a čekala jsem alespoň průměrnou paranormální romanci. Výsledek byl ale hodně rozpačitý. Měla jsem pocit, že čtu knihu pro dvanáctiletá děvčata a psychické pochody hlavních hrdinů byly také víc než pofidérní.

Jak jste na tom vy s dočítáním knih? Snažíte se dokončit každou načatou knihu nebo je odkládáte jak na běžícím páse?
Udělala jsem chybu s některou z knih, které jsem nedočetla?

I.

22 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Deset malých nadechnutí

20:03 Ivcca 0 Comments

Jedna autonehoda a celoživotní následky. Kacey zůstala jen se svou sestrou, bez peněz a s velkými psychickými problémy. Obyčejná věc jako držet někoho za ruku? Nemyslitelná, protože poslední ruka, kterou držela, byla ve vraku auta a patřila jejímu mrtvému příteli. Deset malých nadechnutí je román o křivdě a odpuštění, o tom, jak důležité je odrazit se ode dna a žít.

Deset malých nadechnutí Během tragické autonehody přišla Kacey o své rodiče, nejlepší kamarádku i přítele. Každou noc se budí s křikem z nočních můr a když navíc zjišťuje, že vlastní strýc, který jí poskytl útočiště, se pokusil zneužít její mladší sestru Livii, je to poslední kapka. Sbalí si všechny věci a spolu se svou sestrou prchá z Michiganu do Miami. Její cíl je jasný, začít nový život a zapomenout na minulost.

Deset malých nadechnutí je kniha plná rozporů. Na jednu stranu je to typické NA obsahující nejedno klišé. Rozuzlení je vám jasné prakticky od prvních stran, nechybí mnoho přeslazeností a jeden dokonalý chlap. Má to ale jedno velké "ale", autorka knihy vám totiž zároveň přináší něco zcela nového a sice hlavní hrdinku trpící PTSD, neboli posttraumatickou stresovou poruchou. Nesnese, když se někdo dotýká jejích rukou a kolem sebe si vytváří silnou ochrannou ulitu, za níž nikoho nepouští. Vše je zapříčiněno nehodou, kterou před čtyřmi roky prožila a ztratila během ní skoro všechny své milované. O samotné chorobě se toho dozvídáme více až v druhé polovině knihy a ta pro mne také představuje nejzajímavější část příběhu.

Kacey se chová zvláštně, ale s přihlédnutím k jejím problémům jsou její reakce samozřejmě zcela logické. Proto mi její výbuchy nevadily a dokázala jsem se do ní vcítit. Postavami, které mě v celé knize velice bavily byla jednoznačně Livie a sousedka Storm. Představovaly vlastně prototyp přátel, jaké by chtěl mít po svém boku každý.

0 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Knihy, které ve mě probudily emoce

20:33 Ivcca 18 Comments

Knihy, které ve mě vyvolaly emoce

Každý čtenář mi teď určitě rozumí - neexistuje totiž lepší kniha než ta, která ve vás probudí emoce. A je jedno, jestli se nad jejími stranami nahlas a od srdce zasmějete nebo jestli vás dojme k slzám. Její síla tkví k tom, že vás imaginární svět donutí cítit reálné emoce.
Rozhodla jsem se zamyslet nad tím, jaké pocity ve mě určité knihy vyvolaly a protože na ty se jen tak nezapomíná, sestavila jsem rovnou menší seznam. V tom zcela jednoznačně převažuje smutek. Těžko říct, zda je to dobře nebo špatně, ale i tahle nepříjemná emoce hold k životu a ke světu patří.
RADOST
Začnu tím nejpříjemnějším a sice radostí. Protože smíchu není nikdy dost a já miluji, když mě kniha dokáže rozesmát a že to rozhodně není lehký úkol. Spousta knih často obsahuje nějaké ty vtipné situace a výroky, občas se ale stane, že kniha je těmito "hláškami" propletená od začátku do konce. Vzpomněla jsem si na dvě knihy, u kterých jsem se hodněkrát zasmála.

Marťan - Andy Weir
Jako první musím jednoznačně zmínit Marťana, protože to je asi nejvtipnější kniha, jakou jsem zatím četla (přiznávám, že těch humoristických moc nečtu, takže uznávám, že Marťan je v tomhle seznamu tak trochu jako jednooký mezi slepými). Andy Weir se mi svým smyslem pro humor na 100% trefil do vkusu. Jeho humor je inteligentní, úderný, originální a zkrátka geniální! Pro představu přikládám pár úryvků.
Moje konverzace s NASA ohledně recyklátoru vody byla nudná a plná technických detailů. Proto vám ji shrnu: Já: "Očividně se něco ucpalo. Co kdybych ho rozebral a podíval se na vnitřní potrubí?"NASA (po pěti hodinách rozjímání): "Ne. Posereš to a umřeš."A tak jsem ho rozebral.
Obrátil jsem se a podíval se na rover a přívěs. Všechno bylo tam, kde jsem to nechal (na Marsu je velmi málo zlodějů aut).

18 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Girl online

22:18 Ivcca 12 Comments

Kniha Girl online je slavná hlavně díky své autorce, britské youtuberce Zoe Sugg, známé pod přezdívkou Zoella. Zoe je teprve dvacet pět let a rozhodla se vedle internetových aktivit prorazit i v literatuře. Jak se jí to s jejím debutem podařilo?

Girl online

Penny je mladá nevýrazná a stydlivá dívka. Od vrstevníků ji toho moc neodlišuje, snad jen čím dál častější záchvaty paniky. Rozhodla se založit si anonymní blog, na který by mohla psát svůj životní příběh. Ten se těší velké oblibě a její články pročítá několik tisíců lidí. Ve škole to Penny se svými spolužáky nemá zrovna lehké a proto se ji rodiče jednoho dne rozhodnou vzít s sebou do New Yorku. Tam poznává Noaha, na první pohled okouzlujícího člověka, který však před světem také ukrývá jedno tajemství. A toto tajemství může zásadně ovlivnit Pennin život.

Knihu Girl online znám jen díky její slavné autorce. O Zoelle toho příliš nevím a její videa nesleduji, když mi ale přišla nabídka na recenzní výtisk její prvotiny, rozhodla jsem se to zkusit. Neměla jsem o této knize téměř žádné informace a až po začtení se do příběhu jsem zjistila, že je určena spíše mladším čtenářkám. Jedná se o klasický young adult román, který v sobě skrývá mnohá klišé. Na druhou stranu autorka na knihu aplikuje ověřené postupy a lidi zkrátka tyto knihy baví.

Samotný styl psaní je velmi jednoduchý, možná až moc. Mě osobně příliš nepadl do noty, žádná rozvinutá souvětí a zkrátka nic, co by knihu odlišovalo. Za začátku chvíli trvá, než se děj vůbec rozjede a rozsah je možná trochu delší, než by bylo potřeba.

12 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Knižní novinky ČERVEN

18:18 Ivcca 8 Comments





Milí čtenáři,
máme tu zase konec měsíce, což signalizuje hned několik věcí:

1. prázdniny začaly už i těm nešťastníkům, co nechodí na vejšku
2. ad 1 -> teda kromě pracujících jedinců, těm začalo maximálně období mrzutého posedávání v kanceláři a sledování letního počasí za oknem
3. je čas na shrnutí knižních novinek!

Užívat si léto v Praze není dost dobře možné. Nehledě na to, že nádherné prosluněné dny střídají bouřky a kroupy. Předpovědi počasí jsou spíš od toho, aby otestovaly vaši odolnost vůči stresovým situacím a zvládání vzteku, protože ve výsledku je stejně pokaždé úplně opačně, než jak je proklamováno. Samozřejmě se člověk může zvednout a z minuty na minutu vyrazit na výlet za Prahu na koupání v pískovně - ale při mém štěstí bych vybalila u vody deky a nad Čechami by se prohnal orkán.

Myslím, že jsem vás dostatečně uvedla do reality pražského "letního" dne, ale zapomněla jsem zmínit, že to upršené počasí má i výhodu - nejlépe se čte s příjemnou kulisou deště bubnujícího do oken. Takže co budu číst já?







8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!