Jízda - Patrick Ness, Guy Adams | recenze

22:14 Ivcca 2 Comments



Máte rádi Doctora Who? V tom případě byste měli zbystřit, protože Jízda je inspirována seriálem Class, který je spin-offem právě veleúspěšného Doctora Who. Příběh je zasazen mezi 2. a 3. epizodu. Ještě jste se v tom neztratili? Scénáristou tohoto seriálu je Patrick Ness, který je také autorem námětu Jízdy. Společně s hlavními hrdiny se ocitáte na střední škole v Coal Hill, kde se lidé začínají chovat poněkud zvláštně. Poppy, kterou všichni znají jako tichou a vzornou dívku, ukradne auto a po zběsilé jízdě skončí v rozbité výloze obchodu. Max, milý a přátelský chlapec, podpálí jednoho dne svůj dům a zabije celou svojí rodinu. A to není zdaleka vše. Proč se lidé začínají chovat zvláštně? A co všechno za záhadnými událostmi stojí?

O zajímavosti nápadů Patricka  Nesse jsme se mohli přesvědčit už v několika knihách, které mu u nás vyšly. Nebylo tedy pochyb, že i Jízda v sobě nejspíš bude skrývat zajímavý potenciál. Příběh sleduje několik hlavních hrdinů, kteří navštěvují stejnou střední školu. Z novin a ze svého okolí se pomalu dozvídají o množících se zvláštních příbězích. Jakmile se začnou chovat divně i lidé z jejich blízkého okolí, začnou si klást otázku, co se to vlastně děje.

Co zaujme čtenáře již od prvních stran, je poměrně drsný styl psaní. Surovost, s jakou je kniha napsaná, je poněkud překvapující, nicméně k tajemnému příběhu zajímavě sedí a propůjčuje mu místy až hororový nádech, což mě neskutečně bavilo. Spolu se zběsilým tempem, které autor hned od začátku nasazuje, nutno dodat, že název Jízda je opravdu vypovídající. Jízda je přesně ten typ knihy, ve které přes všechnu akci nezbývá na vysvětlování moc času. Proto je čtenář ze začátku trochu zmatený a raději jen rychle otáčí strany, snaží se v příběhu co nejrychleji zorientovat a sleduje, jak se před ním pomalu rýsuje zajímavé a trochu mrazivé sci-fi.

Jak již jsem zmínila, kniha je celkem brutální a čtenáře čekají poměrně barvité popisy. Nicméně většinou se jedná o popisy oněch zmíněných brutálních scén, nikoli třeba prostředí, ve kterém se děj odehrává. Věřím, že Jízdě by vůbec neuškodilo, kdyby byla o pár desítek stran delší a autor se více zaměřil právě na popisy. I samotné postavy by si zasloužily více prostoru, jelikož takhle mi trochu splývaly dohromady. Větší propracovanost by prospěla například panu Fletcher. Tento hlavní záporák mi přišel až absurdně zlý a tím pádem trochu hůře uvěřitelný.

Před čtením určitě doporučuji zhlédnout seriál. Já jsem to neudělala a přišlo mi, že mi spousta detailů unikala. Nabyla jsem dojmu, že autor knihu píše právě pro lidi, kteří již daný svět znají. Události, které se staly na počátku celého příběhu jsou vysvětleny jen zjednodušeně, což je pro "nováčka" do daného světa neuspokojující. Je velká škoda, že autor při psaní vynechal jakékoliv pozadí příběhu - kdo jsou jednotlivé postavy, jaká je jejich historie a další informace, které jsou v tomto případě pro pochopení příběhu opravdu klíčové. Myslím, že když někdo dospěje k rozhodnutí napsat podle seriálu knihu, stálo by za to napsat ji tak, aby si ji užili i lidé, kteří seriál neviděli. Jinak totiž působí příběh trochu neúplně a jako samostatná jednotka zkrátka nefunguje zas tak dobře.

70%

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Slovart!



2 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Kniha vs. film: Dívka ve vlaku

20:34 Ivcca 8 Comments


Je to už nějaký ten pátek, co všichni četli Dívku ve vlaku a udělali z této knihy v podstatě takový fenomén. Možná právě kvůli ruchu, který kolem této knihy neustále byl, se mi do jejího čtení pořád nechtělo. Před prázdninami jsem se do ní konečně pustila a detailní popis toho, jak se mi kniha líbila, najdete přímo v recenzi. Tady se chci věnovat spíše filmovému zpracování, na které jsem se musela podívat hned po dočtení. Mám totiž strašně ráda ten pocit, že se mohu znovu vrátit do známého příběhu. Miluji porovnávání svých představ s herci, které vybral štáb a také sledování odlišností.

Do filmu jsem samozřejmě šla se spoustou otázek, ale hlavně pochybností. Je vůbec možné aby sympatická herečka Emily Blunt dokázala ztvárnit Rachel, alkoholičku a držitelku ceny "nejotravnější postava na světě"? Odpověď zní - ano, je. Emily Blunt v hlavní roli opravdu excelovala a skvěle ztvárnila všechny ty otravné vlastnosti a projevy, kvůli kterým jsem knižní Rachel neměla ráda. Trochu nevděčná práce, ale všechna čest pro herecké schopnosti zmiňované herečky. Další z herců, kdo mě ve filmové verzi bavil, byl Luke Evans. Knižního Scotta jsem si představovala jako pochybného protivného chlapíka a Luke Evans mi do mé zaryté představy samozřejmě vůbec neseděl. Filmový Scott je pro mě tedy v podstatě někdo úplně jiný, ale vlastně mi to tak vyhovuje víc.

Co se týče dějové linky, ten, kdo četl knižní předlohu, nebude zklamán ani rozhořčen nad tím, že by tvůrci filmu něco změnili. Film se knižní předlohy celkem věrně drží. Na můj vkus zde bylo až příliš okatých náznaků, takže uhodnout rozuzlení bude asi ještě snazší, než u knihy, kde se mi to podařilo už zhruba v půlce příběhu.

Sečteno podtrženo se mi filmová Dívka ve vlaku líbila, dobré herecké výkony a krásně vystižená ponurá atmosféra příběhu (který se místo v původním Londýně odehrává v New Yorku). Nemohu se však přenést přes skutečnost, že mnoho scén, které skýtaly obrovský potenciál, mohlo být natočeno lépe - velkolepěji, tak že by divák zapomínal dýchat. Bohužel na mě působily odbytě a uspěchaně a celý ten krásný potenciál knižní předlohy byl tak trochu zmařen. Filmová Dívka ve vlaku je pro mě stejně jako ta knižní ve finále příjemným zážitkem. Rozhodně ji však nevnímám jako něco výjimečného nebo průlomového.

Jak se film a kniha líbily vám?
Nebo se na ně teprve chystáte?

Hezký zbytek večera!
I.

8 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

To nejlepší (a nejhorší) za rok 2017

22:07 Ivcca 11 Comments


Drazí čtenáři!

Už se nám ten nový rok začíná pěkně rozjíždět a já doufám, že pro vás bude úspěšný a plný skvělých zážitků. Nový rok samozřejmě přímo vybízí k nostalgickému poohlédnutí se za rokem uplynulým a protože si nejsem jistá, zda jsem tak učinila vloni, letos musím :) A jelikož tady se věnujeme hlavně knihám, ráda bych sepsala malý žebříček toho nejlepšího, co mi za loňský rok prošlo rukama. Ne vždy je ta ruka při výběru šťastná a proto na konec přidávám i dva za mě největší přešlapy roku 2017.

Snad pro vás tenhle článek bude inspirací! Nutno ještě zmínit, že knihy jsou seřazeny náhodně, protože - udělat ještě pořadí dle kvality? Haha, nejsem blázen a ráda bych tenhle článek dopsala ještě letos.


Dvůr mlhy a hněvu
Dobře, i když jsem říkala, že to nebude seřazené podle kvality, tohle tak trochu odpovídá. Možná už ve věci Sarah J. Maas přestávám být objektivní, ale ruku na srdce - něco takového tu prostě ještě nebylo. Sarah zlomila "kletbu" druhé knihy v trilogii a ACOMAF je pro mě nejlepším dílem celé série. Jakože na plné čáře. Čeká vás hutná a kvalitní fantasy, která je neskutečně čtivá, chytrá, promyšlená, s dokonale zpracovanými postavami, které vám přirostou k srdci, fascinujícím a úžasným světem a sympatickou hlavní hrdinkou. Má vůbec cenu dál se tady rozplývat? Tohle je pro mě prostě kniha loňského roku.

...................................................................................................................................................................

A Court of Wings and Ruin
Na český překlad závěrečného dílu trilogie, o které jsem mluvila už výše, stále čekáme. Nicméně nedočkavý fanoušek odpočítával dny už do vydání originálu. ACOWAR pro mne nebyl tak dobrý jako druhý díl série, nicméně i on měl něco do sebe a nadmíru kladně hodnotím hlavně závěr, jaký autorka zvolila. Mnoho zvratů a zajímavý vývoj. Možná to bylo moc dlouhé, ale stejně jsem si to užila.

...................................................................................................................................................................

Manželé odvedle
Do žebříčku toho nejlepšího za loňský rok se samozřejmě propracuje i nějaký thriller. Za mě jsou to Manželé odvedle, kteří umně spojují společenský román s prvky krimi a psychologie. Až do konce si udrží háv tajemna a závěrečným rozuzlením opravdu překvapí. Bohužel posledních pár stran už je trochu přes čáru a moc překombinovaných, ale i tak tahle kniha rozhodně stojí za přečtení.
...................................................................................................................................................................

Návrat z temnoty
Poněkud starší kniha, která se mi však do rukou dostala až teď. Jaká škoda! Sice po přečtení nebudete mít zrovna nejpozitivnější náladu, ale na oplátku dostanete silný příběh o zneužívané dívce, plný zajímavých námětů a především opravdu k zamyšlení. Kniha vám navíc přiblíží jednu z nejméně prozkoumaných poruch osobnosti.


...................................................................................................................................................................

Co by můj syn měl vědět o světě
Knihy od Backmana jsou prostě kouzelné. Tentokrát se vyprávění zhostil trochu netradičně a nechal nás nahlédnout do svého soukromí prostřednictvím upřímné a dojemné zpovědi určené svému synovi. Mnoho příjemných momentů plných smíchu je něco, co vás čeká snad u každé z Backmanových knih. Zároveň zde však najdete i spoustu vážnějších témat, která vás chytnou za srdce. Pokud máte autora rádi, neváhejte a využijte možnost poznat ho trochu blíže.
...................................................................................................................................................................
Náklaďáky Volvo
Kdo mne sleduje už déle, tomu možná neuniklo, že Erlend Loe je moje srdcovka. Doppler pro mě má zvláštní nostalgickou hodnotu a zanechal ve mně silnou stopu. O to víc jsem se těšila na novinku - navíc v překrásném hábitu. Příběh přímo navazuje tam, kde Doppler skončil a opět přináší mnoho kouzelných chvil, zábavných zážitků a ironie, která je autorovi tak vlastní. Úžasná kniha, kterou bych doporučila opravdu každému. Pod rouškou vtipu skrývá poselství krásná a silná. Málokdy si čtení užívám tak moc, jako u knih Erlenda Loeho.

...................................................................................................................................................................

Tisíc kousků tebe
Nebudeme si nic nalhávat, na YA literaturu už jsem stará a pomalu přesídluji spíš k jiným žánrům. O to víc jsem byla nadšená z této sci-fi novinky, která nám ukazuje náš svět obohacený o zajímavé technologie. Především pak o stroj umožňující cestování mezi paralelními dimenzemi. Jak by náš svět vypadal, kdyby se dějiny odehrály jinak? Kdybychom v nějakém důležitém životním rozhodnutí zvolili jinak? Po nadprůměrném dobrodružném ději vás čeká dech beroucí vyvrcholení a rozuzlení. Tisíc kousků tebe byste si neměli nechat ujít.



Píseň zimy
Kniha sice překrásná jak obálkou, tak grafickým zpracováním vnitřku, ale jinak prázdná a nudná. Zpočátku kouzelnou pohádkovou atmosféru zhatí nemožné postavy a nekonzistentní příběh. Všechen potenciál zůstává nevyužit a vás čeká skoro čtyři sta stran utrpení. Celé to tak trochu působí, jak když pejsek s kočičkou pekli dort.





...................................................................................................................................................................
Ledová krev
Kniha, ve které se toho moc neděje a když už se něco dít začne, stejně víte desítky stran dopředu, jak to dopadne. Za mě trochu ztráta času, žádné popisy ani zajímavé postavy, které by udržely vaši pozornost. Příběh je tuctový, držící se zaběhlých postupů, stereotypů a klišé.





Jaké jsou podle vás nejlepší a nejhorší knihy loňského roku?
Máte na něco z mého žebříčku opačný názor?
I.

11 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Tesla - génius, který zkrotil elektřinu - David J. Kent | recenze

15:42 Ivcca 4 Comments



Nenajde se asi nikdo, kdo by nikdy v životě neslyšel o Nikolovi Teslovi. Před pár dny to bylo přesně 75 let od smrti tohoto významného vynálezce srbského původu. Tesla toho pro vědu udělal spoustu, díky němu známe například střídavý proud, rádio nebo třeba elektromotor. Přesto zemřel téměř bez prostředků a celý život se potýkal s nepochopením a skepsí. Kdo byl tento člověk a co předcházelo jeho úspěchům? David J. Kent vám v populárně naučné knize předkládá poutavě napsaný životní příběh jednoho z největších velikánů.

Kdo byl Nikola Tesla? Každý známe alespoň jeden vynález, kterým obohatil lidstvo. Jaký byl ale tento člověk v soukromí? Milovník knih, muž se spoustou podivných zvyků, trpící obsedantně kompulzivní poruchou a často i samomluvou. Trpěl vidinami, které mu způsobovaly úzkost a potíže. Měl fóbii z bakterií, z toho důvodu nerad podával lidem ruku a pokud už opravdu musel, rychle si ruce spěchal umýt. Navzdory tomuto strachu měl celý život zvláštní vášeň pro holuby a pravidelně vyrážel do ulic hledat zraněné ptáky, o které se následně staral. Ano, geniální mysl je vždy tak trochu obestřena tajemstvím. A čtenář má nyní možnost alespoň trochu nahlédnout do té Teslovi.

Nakladatelství Jota nám do rukou vkládá překrásně zpracovanou knihu, která je moc poutavá na to, abychom ji označili za obyčejný životopis. Dočkáte se kvalitního papíru plného nádherných ilustrací, doplňujících fotografií a grafik, které z textu učiní ještě čtivější příběh. Nic na této knize není obyčejné a já si užívala nejen čtení, ale i pouhé listování tímto skvostem. Všechny doplňující materiály, které jsou v knize zahrnuté, činí z životního příběhu Nikoly Tesly něco pochopitelného pro každého. Ať již se o vědu zajímáte nebo ne, tato kniha vám bude dobrým náhledem jak do soukromí slavného vědce, tak do jeho vědecké kariéry. Ať už mluvíme o schématech nebo dobových fotografiích, zajímavých ilustrací se dočkáte téměř na každé druhé straně.



Nikdy jsem životopisy příliš nevyhledávala, nicméně věda je pro mě fascinující a když jsem se dozvěděla o tomto zajímavém vydání mapujícím Teslův život, musela jsem ho mít. A rozhodně jsem nebyla zklamaná. Nečekají vás příliš odborné texty ani technické detaily a všechny aspekty pochopí i naprostý lajk. Naopak více než o vynálezech se dozvídáte o osobním životě Nikoly a jeho dlouhé a občas poněkud kostrbaté cestě.

Tesla - génius, který zkrotil elektřinu bych doporučila každému, kdo se chce dozvědět více o tomto člověku, koho zajímá věda a rád se naučí a dozví něco nového. Věřím, že tato kniha bude také skvělým dárkem. Nejen díky výjimečné vizuální stránce, ale také proto, že darovat vědomosti je přece jen jedna z nejlepších věcí, co můžete ostatním dát.

80%

Za poskytnutí recenzního výtisku velice děkuji nakladatelství Jota.
Knihu můžete koupit ZDE.

4 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Tisíc kousků tebe - Claudia Gray | recenze

18:45 Ivcca 5 Comments



Rodiče Marguerity Cainové jsou fyzikové. Díky nim vyrostla v prostředí odvážných vědeckých teorií. Nejpozoruhodnější z nich je poslední vynález její matky – jmenuje se Ohnivák a umožňuje pohybovat se mezi alternativními dimenzemi. Její otec je zavražděn a všechny důkazy směřují k Paulovi – oblíbenému výzkumnému asistentovi jejích rodičů. Vypadá to, že spáchal dokonalý zločin: Dřív, než začne policejní vyšetřování, prchá do jiné dimenze. S Marguerite však nepočítal. Ta sice neví, jestli by dokázala někoho zabít, ale je rozhodnutá to zjistit. S pomocí Thea, dalšího asistenta, pátrá po Paulovi v různých dimenzích. V každém světě, do kterého se dostane, potkává jinou verzi Paula, který ji vždy přiměje pochybovat o její vlastní vině a o jejích citech. Je odsouzena opakovat stejnou chybu znovu a znovu? V každé verzi sebe sama – vévodkyně v carském Rusku, sirotek vymetající kluby ve futuristickém Londýně, uprchlík před celosvětovou povodní na záchranné stanici uprostřed oceánu – se zaplétá do milostné aféry, která je sice nebezpečná, ale nelze jí odolat.

Pokud jste fanouškem sci-fi a zároveň vás stále neomrzely YA, měli byste zbystřit. Tisíc kousků tebe je velice zajímavou novinkou, která statečně vyniká mezi ostatními příběhy. Pokud vás navíc alespoň trochu zajímá fyzika, vaše čtenářské srdce zaplesá. Autorka se chopila velice zajímavého nápadu, kniha totiž vychází z předpokladu, že naše dimenze není tou jedinou. Každé naše rozhodnutí vede k vytvoření další alternativní dimenze, ve které se věci vyvíjejí podle toho, kdybychom se rozhodli jinak. Existuje tedy nekonečné množství dimenzí a Marguerity rodiče zkonstruovali přístroj, který člověku umožní mezi těmito dimenzemi cestovat.

"Každá forma umění je jen jiný způsob, jak nahlížet na svět. Jiný úhel pohledu, jiné okno. A věda... věda je to nejvíc fascinující okno ze všech. Vidíte z něj celý vesmír."
Pustit se do hrátek s časem, paralelními dimenzemi a světy je dost ošemetné, stačí jen málo a člověk čelí mnohým paradoxům a nadějný příběh může rázem postrádat logiku. Naštěstí Tisíc kousků tebe je slušně promyšleným dílem a i když vám na mysli občas vyvstanou nějaké otázky, nemáte vlastně k ději žádné větší námitky.

Od začátku mi velice imponovala autorčina snaha udělat příběh neobyčejný, nový. Dočkáváte se nejen několika atraktivních světů, ale také zajímavých postav. Je fascinující sledovat, jak se tyto postavy napříč dimenzemi nepatrně mění, v závislosti na tom, jak jejich minulá rozhodnutí utvářela jejich charakter. Samotný děj je svěží, čemuž hodně napomáhá právě častá změna prostředí a alternativní dimenze, ve kterých se dějiny utvářely jiným způsobem. Autorka zvolila téma, u kterého je sice obtížné udržet děj logický a pochopitelný, ale zároveň je v podstatě studnicí neomezených možností. Čehož Claudia Gray náležitě využívá a vy se tak podíváte například do Londýna plného futuristických vynálezů a nebo do dimenze, ve které v Evropě stále vládnou královské rodiny a v Rusku zase imperátor a samovládce car Alexandr V.

Z alternativních světů mě bavily snad úplně všechny a nesmírně jsem si úžívala nejrůznější verze Marguariety, Paula, Thea a ostatních postav. V knize nechybí ani milostná linka, která bohužel sklouzává k milostnému trojúhelníku. Byť jsem na podobné věci už skoro alergická, musím uznat, že v případě Tisíc kousků tebe jsem to autorce prominula a příběh hltala se všemi jeho detaily a nedokonalostmi a dokonce i lehký sentiment romantické linky byl svým způsobem kouzelný a děj skvěle dokresloval.

V ději se často objevují útržky minulosti a vzpomínky na zážitky a události, které vám přibližují nejen pozadí příběhu, ale i samotné postavy a jejich smýšlení. Co musím ocenit jsou také zajímavé obraty v ději. Byť jsem myslela, že v daném žánru mě už málokdy dokáže něco překvapit, v případě Tisíc kousků tebe mi některé zvraty skoro vyrazily dech. I když je kniha psána povětšinou na vážnější notě, autorka občas děj prořízne nějakou trefnou hláškou, která čtenáři vykouzlí úsměv na rtech.

"Máma mě probodne pohledem, který značí: Je mi jasné, že se s tebou něco děje, a vím, že ty víš, že já to vím, ale zatím se nebudu vyptávat"
Závěrem snad mohu jen říct, že knihu určitě doporučuji k přečtení. Neřadí se sice ke špici, ale i tak je velmi dobrá a zaslouží si pozornost. Navíc už jen kvůli té skvostné obálce ji člověk prostě musí mít v knihovně!

90%

5 komentářů:

Děkuji za každý komentář!