Měsíční shrnutí #8

12:31 Ivcca 7 Comments

Zdravím,
tak už přibyl další měsíc a máme tu v pořadí osmé shrnutí na tomto blogu. Trochu jsem se otřepala z menší čtecí krize a užívám si poslední román Joa Nesboho - Policie. Zatím jsem na začátku, ale nemůžu se dočkat všech zvratů a zápletek, které pro mě má tento geniální norský spisovatel připravené!
Musím se tu samozřejmě zmínit také o březnovém knižním srazu v milé kavárně nevím-jak-se-jmenuje-ale-je-to-kousek-od-Vltavské-a-má-to-v-názvu-něco-s-kofeinem. Zde jsme se sešli v krásném počtu 15-ti odvážlivců a několik hodin debatovali o všem možném i zdánlivě nemožném. Bohužel jsem musela sešlost opustit dříve, protože jsem měla ještě plány na večer. Což je chyba, až půjdete na sraz, vyhraďte si na něj celý večer (někteří jedinci to prý táhli až do dvou do rána)! Bylo to jednoduše skvělé a já doufám, že další sraz bude co nevidět.

Přejdeme od tlachání k menší sumarizaci - za poslední měsíc jsem přečetla čtyři knihy a sice tyto:

   


První přečtenou knihou je BESTIE od Dominika Dána. Vůbec jsem nevěděla, co od tohoto díla očekávat. Přece jen jsem trochu skeptická, co se týče současných českých a slovenských autorů, ale Dominik Dán mě přesvědčil, že si rozhodně zaslouží mou (i vaší) pozornost. Z jednoho velkého otazníku se nakonec vyklubala velmi zajímavá a povedená detektivka, kterou vám mohu s čistým svědomím doporučit - pokud vás tedy neodstraší trochu brutálnější vraždy. Příběh je navíc inspirován skutečnou událostí.

Dále jsem přečetla SAECULUM, což byla záležitost dvou večerů. Neuvěřitelně čtivá kniha! Měla jsem sice určité výtky, ale celkově to byl příjemný čtenářský zážitek. Oceňuji hlavně originální námět, jelikož já sama se tedy ještě nikdy nesetkala s knihou o larpech (já ani nevěděla, co to larpy jsou, když už si tu hrajeme na upřímnost). Podrobnosti naleznete v samotné recenzi. Doporučuji těm, co se chtějí trochu bát.

Asi nejpoučnější knihou bylo NENÍ CO ZÁVIDĚT, dílo americké novinářky vyprávějící příběhy několika severokorejských uprchlíků. Tuhle knihu doporučuji každému, bez rozdílu věku, pohlaví nebo názorů. Nese v sobě obrovské poselství a ponaučení a pomůže člověku uvědomit si mnoho důležitých věcí.

Poslední knihou, kterou jsem tento měsíc přečetla bylo dílo s názvem VÍTĚZOVÉ NIKDY NEPODVÁDĚJÍ. Tuto knihu napsal americký miliardář Jon Hutsman a dostala jsem se k ní poměrně náhodou. Poprvé jsem o ni slyšela na přednášce Elišky Haškové Coolidge (bývalá asistentka pěti amerických prezidentů) a okamžitě jsem ji zařadila na seznam knih, které si jednou musím přečíst. A šanci jsem dostala překvapivě brzy, když jsme na jiném předmětu měli přečíst jednu knihu a zpracovat na ni myšlenkovou mapu. Ve výběru byla i tato kniha a já proto neváhala ani minutu. Mé výsledné pocity po přečtení jsou vesměs kladné, z mnoha myšlenek jsem byla vyloženě nadšená. Určitě o této knize ještě sepíši nějaký samostatný článek, protože si to zkrátka zaslouží.

Kolik jste toho za poslední měsíc přečetli vy?
Jaká kniha vás nejvíce zaujala? - Chci doporučení!
I.

7 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Abeceda knihomola #B

18:08 Ivcca 13 Comments


Tři asociace týkající se knih a literatury.
2. týden - B

Další týden a s ním druhý díl projektu a tři asociace začínající na písmeno B. Autorkami projektu jsou Marky a Kristý.

Brown
Dan  Brown, to je jméno, které zná nejen každý čtenář, ale i široká (čti neknihomolská) veřejnost. Rozhodně pomohl zpopularizovat čtení a na své knihy nalákal nejednoho "nečtenáře". Já od něj četla Da Vinciho kód a Andělé a démoni. Obě knihy se mi do rukou dostaly v krásné ilustrované verzi doplněné o fotky míst a artefaktů, o kterých byla v ději řeč. Byl to skvělý čtenářský zážitek a já na Brownovy příběhy moc ráda vzpomínám. Hlavní hrdina Robert Langdon je bezesporu sympaťák, bohužel jsou ale příběhy s ním tak trochu jako přes kopírák. Dvakrát mě to bavilo, ale potřetí už se asi neodhodlám. Pokud jste s ním ještě neměli tu čest - není na co čekat! Filmové adaptace mohu také vřele doporučit.

Blogování
Bylo by asi divné, kdyby tu tato asociace chyběla. Člověk se nestačí divit, jak mu může tak triviální rozhodnutí, jako "založím si blog", změnit život. O tom jsem se tu ale rozpovídala už mnohokrát, takže dneska výhody tohoto rozhodnutí rozebírat nebudu. Jedno je ale jisté, psaní se stalo nedílnou součástí mého života a je to něco, co mě naplňuje a posouvá dál. A já doufám, že mi to vydrží ještě hodně dlouho.

Bar
Tohle je hodně volná asociace, ale musím ji zmínit! Vyvstala mi na mysli scéna z jedné knihy - mám pocit, že to bylo Losing it - dívka je večer v baru a po cestě na záchod narazí na neuvěřitelně přitažlivého muže, sedícího osaměle u stolu a zrovna pročítajícího pasáže ze Shakespeara. To je pravděpodobné asi tak, jako že mě do školy přijede vyzvednout babička na růžovém jednorožci. A tím se dostávám k hlavní myšlence téhle asociace - proč to občas spisovatelé tak přehánějí? Takže jednou pro vždy si to ujasníme - ne, dokonalí modroocí černovlasí chlapi neexistují, ne, rozhodně nejsi nejkrásnější zrovna po ránu nenamalovaná a s dreadama na hlavě a ne, pokud jsi tichá nevýrazná myška, už tuplem si tě nevšimne nejkrásnější kluk z celého širého okolí. Rozumíme si?

Už vám někdo řekl, že po ránu jste nekrásnější?
Mě teda ne a přitom podle knih je taková každá druhá - moje ego pláče!
I.

13 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Saeculum

20:23 Ivcca 14 Comments

Saeculum je kniha, na jejíž přečtení vám bude stačit jen několik málo večerů. Brilantně vykreslená atmosféra vás pohltí a vy prožijete spolu s hlavními hrdiny pár děsivých večerů pod širákem na místě na hony vzdáleném od civilizace. Byla by to skvělá zábava, až na to, že okolní lesy v sobě skrývají něco velice temného.

Autor: Ursula Poznanski
Žánr: Thriller
Počet stran: 480

Představte si sami sebe uprostřed lesů a bez moderních technologií. Přesně v této situaci se nachází skupina našich hlavních hrdinů, členů spolku Saeculum. Před nimi je pět dní plných zábavy a "hry na hrdiny" ve stylu středověku. Ano, na tomto netradičním kempování v přírodě není povoleno nic, co bylo vynalezeno později, než ve 14. století. Vzrušující výlet se však záhy mění v boj o holý život, když začnou jeden po druhém beze stopy mizet uprostřed lesů.

Vše začíná poměrně nevinně - na jarmarku ve středověkém stylu. Zde se seznamujete s Bastianem a ostatními hlavními hrdiny, jejichž největší zábavu představují larpy - forma hraní rolí. Společně se vydávají na dobrodružství v srdci přírody. Ze začátku jste pomalu seznamováni s jednotlivými postavami, u kterých je povětšinou jednoznačně určeno, zda si je máte oblíbit nebo naopak. Jejich charaktery jsou dost jednostranné a ne příliš propracované. To, co by vám mohlo scházet na psychologii postav, však autorka vrací na atmosféře. Ta je tajemná a děsivá a mě okamžitě připomněla film Záhada Blair Witch. Autorka dokázala vytvořit tak autentickou atmosféru, že jsem měla sama pocit, jako bych byla součástí hry. První polovina knihy byla mrazivá a číst ji někde pod stanem, jistě by nastartovala mou představivost a děsila bych se každého zvuku v okolí. Ursula Poznanski totiž vsadila na ten nejprimitivnější druh strachu, který každý dobře zná a proto se vám okamžitě dostane pod kůži - strach ze tmy a z neznáma. Samotný příběh mě díky stylu vypravování zcela pohltil a přenesl na louku uprostřed odlehlých lesů. Vzrušení z dobrodružství, jež hlavní hrdinové prožívali, na mě díky barvitým popisům doslova dýchalo z každé strany.

14 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Abeceda knihomola #A

20:14 Ivcca 15 Comments

Zdravím Vás,
dnes tu mám jeden článek trochu na odlehčení. Jedná se o projekt, který mě poměrně zaujal a rozhodla jsem se ho zúčastnit. Pokud o to máte zájem, je dost možné, že se o mě dozvíte zase něco nového. Dovoluji si také připomenout, že v sobotu se v Praze koná knižní sraz. S kým se tam uvidím? Určitě neváhejte a zúčastněte se, s knihomoly se tak skvěle povídá a to rozhodně nejen o knihách. Těším se na Vás!


Tři asociace týkající se knih a literatury.
1. týden - A

Autorkami projektu jsou Marky a Kristý.

Audioknihy
Průlomový způsob "čtení" knih, který mě však vůbec neoslovil. Zatím jsem žádnou audioknihu nevyzkoušela, ale moc se mi ta myšlenka nelíbí. Jednak kvalita knihy je hodně ovlivněná člověkem, který ji namluví a pokud nemá dobrý přednes, tak můžete odsoudit i jinak dobré dílo. Nehledě na to, že jste omezeni tempem čtení daného člověka. Už žádné pohodlné rychlo-čtení nudných pasáží nebo nedej bože, kdybyste se chtěli vrátit a nějakou část si přečíst znova. A co takové zajímavé citáty? V knize stačí obyčejná záložka a můžete se k nim kdykoliv vrátit. Jak to uděláte u audioknihy? No radši se na to vykašlete, než abyste si zapisovali časy a pak strávili odpoledne přetáčením 12 hodinové stopy. To si v té tramvaji prostě pustím obyčejnou hudbu.


Angličtina
Miluji angličtinu, miluji ji poslouchat, miluji ji používat a teď už jsem si konečně zamilovala i čtení anglických knih! Vždycky jsem četla spíš české knihy, ani nevím proč, nijak jsem neuvažovala nad čtením knih v cizím jazyce. A až letos jsem zjistila, jak je to vlastně skvělé. Když máte dobrou angličtinu a jste zvyklí ji používat, tak už nerozlišujete jestli je děj napsán v angličtině nebo v češtině. Největší výhodu cizojazyčných děl spatřuji v tom, že si osvojíte spoustu frází a hlavně způsob jejich používání ve větách. O rozšíření slovní zásoby a vypilování gramatiky nemluvně. Nebojte se, čtěte anglicky!

Andrej Čikatilo
Brutální sovětský sériový vrah a kanibal, jemuž padlo za oběť víc jak 53 dětí a žen, zanechal v historii nesmazatelnou krvavou stopu. Právě on byl předlouhou pro román T. R. Smithe - Dítě číslo 44, jednu z nejlepších a nejpoutavějších knih, jaké jsem kdy četla. Detektivní dějová linka je doplněna hrůznými praktikami spjatými se stalinistickým Sovětským svazem. Kniha, kterou doporučuji každému, protože zaujme čtenáře napříč věkovým i zájmovým spektrem.


Jaké asociace vyvstanou na mysli Vám?
Přeji krásný zbytek týdne!
I.

15 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Bestie

20:31 Ivcca 12 Comments

Úspěšný slovenský spisovatel Dominik Dán začíná pomalu, ale jistě získávat pozornost mnoha českých čtenářů. A tato pozornost je rozhodně zasloužená. Přesvědčí vás o tom jeho nejnovější kniha s výstižným názvem - Bestie. Kdo jiný by také dokázal brutálně zabít a následně znásilnit tolik žen? Policistům však uniká jako fantom a jisté je jen jedno - tento démon v lidském těle vraždit nepřestane, dokud nebude dopaden.


Děj knihy se odehrává na Slovensku a je zasazen do období po sametové revoluci a následné amnestii v roce 1990, díky níž se na svobodu dostává mnoho zločinců a většina z nich pokračuje v trestné činnosti. Jen jeden se ale vyznačuje nevídanou brutalitou. V několika státech za sebou zanechává zmrzačená a zneužitá těla žen všech věkových kategorií a pod nimi, jako osobní podpis, ponožky. Žádné otisky prstů, žádné stopy. Důležitou roli by ve vyšetřování mohla hrát také nově objevená metoda - analýza DNA.

12 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Professional Fangirl

20:46 Ivcca 13 Comments


Meme Professinal fangirl vytvořila Kristýn a Anet. Obyčejně se podobných věcí nezúčastňuji, ale tohle mě poměrně pobavilo a navíc, všechno se má zkusit, no ne? Takže je to tu - první meme v historii mého blogu.
Čeká Vás jeden článek měsíčně, vždy na konkrétní téma.

Číslo jedna patří (teď se podržte) KNIHÁM.
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

  • Jaká je tvoje oblíbená a neoblíbená kniha?
Oblíbenou knihou je Kafka na pobřeží od Haruki Murakamiho, brzy se chystám na re-reading po 7 letech. Neoblíbená určitě Hledání Aljašky od Johna Greena. Ještě teď mi naskakují pupínky, když si na ni vzpomenu.
  • Jak se jmenuje kniha/série od tvého oblíbeného autora?
Můj oblíbený autor je v první řadě George Orwell. Jeho díla Farma zvířat a 1984 jsou podle mě povinností pro každého, kdo chce mít nějaký základní přehled.

  • Kniha, která tě nejvíc dojala?
Určitě jich bylo více, ale z poslední doby mi vyvstalo na mysli Pět dní. Posledních několik stran jsem přes slzy neviděla na písmena. A to si nemyslím, že bych byla nějaká přehnaná citlivka.
  • Kniha, kterou jsi koupila za pár korun?
Naštěstí jsem byla mezi šťastlivci, kteří nepromeškali Ready Player One v Levných knihách. Tenkrát stál asi padesát korun. Poměr cena/kvalita je tak jednoznačně super! (A to jsem to ještě ani nečetla, haha)

13 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

14:28 Ivcca 14 Comments

Osmdesátá léta dvacátého století, paní Songová sroluje rohože na spaní, vyprovodí děti ze dveří a speciální bílou látkou otře rámy obrazů Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Ty povinně visí na zdi každé domácnosti a zhruba jednou za měsíc chodí inspektoři kontrolovat jejich čistotu. Po tomto rituálu si paní Songová připíná na oblečení odznáček s podobiznou Kim Ir-sena - na levou stranu, na srdce. Pokud by tak neučinila, velmi rychle by ji po opuštění bytu zastavili členové brigády údržby společenského pořádku a ona by měla velký problém. Barbara Demick přenáší čtenáře do všední reality severokorejského režimu. Do země temnoty, kde miliony lidí zemřely hladem.


Kniha Není co závidět toho čtenáři nabízí mnoho. Rozhodně však žádné oddychové čtení na vyplnění volných chvil. Otevřít oči a podívat se pravdě zpříma do očí není nikdy snadné a Vám během čtení v hlavě vyvstanou desítky otázek. Barbara Demick pracovala jako zpravodajka pro Los Angeles Times v Severní Koreji a v letech 2001 a 2008 cestovala do Severní Koreje devětkrát. Dělala rozhovory zhruba se stovkou severokorejských uprchlíků, z nichž většina nyní žije v Jižní Koreji nebo v Číně. V knize naleznete příběhy šesti Severokorejců a jejich rodin, kterým se podařilo uprchnout přes řeku Tuman do Číny a odtud dále do Jižní Koreje. Setkáváte se například s Tchä-u, kterého tíží jeho minulost vojáka jihokorejské armády. Během bojů byl zajat a odvlečen do KLDR a následná repatriace na jih mu nebyla povolena. Jeho rodina neměla dlouhá léta tušení o jeho původu, který představoval nepřekonatelnou překážku například v cestě jeho dětí na konzervatoř. Dále s paní Songovou, která se v Severní Koreji narodila a většinu svého života žila v nezlomné víře a hluboké lásce v režim. Mladým zamilovaným párem, který se spousty let tajně stýkal a jejichž nejintimnějším projevem náklonnosti byl letmý polibek na tvář nebo s doktorkou Kimovou, nucenou dennodenně sledovat malé děti umírající hladem.

14 komentářů:

Děkuji za každý komentář!

Měsíční shrnutí #7

14:50 Ivcca 11 Comments

• • • • • • • • • •
Zdravím!

Je za námi další měsíc, kdy jste přetrpěli všechny mé výlevy zde na blogu. A jsem za to moc ráda! I když se hluboce stydím za to, jak klesla frekvence mého přispívání. Nejsnazší výmluvou by bylo asi něco jako "Když já vůbec nemám čas."
Blbost, čas samozřejmě mám. Jenže ho poslední dobou investuji do tolika věcí, že na blog a bohužel i na čtení mi nezbývá dostatek energie a chuti. Každopádně jdu do sebe, jelikož se mi hromadí recenzní výtisky k přečtení a sama sobě jsem slíbila, že tak neplodný měsíc, jakým byl ten poslední, už tu zkrátka nezažijete! :)
Toto shrnutí bude (pro změnu) jiné, než jak jste u mě zvyklí, jelikož mám spoustu věcí, o které se s Vámi chci podělit. Jdeme na to...

11 komentářů:

Děkuji za každý komentář!