První blogerský knižní trh v Praze, aneb jak jsme prodávaly



V sobotu 21.11. se v Praze kousek od Palmovky konal historicky první blogerský knižní bazar! Na tuto skvělou akci jsem jakožto blogerka byla pozvána a s radostí jsem probrala svou knihovnu, abych mohla udělat radost ostatním a zároveň si doma uvolnila trochu místa. Trh se konal v dobře situovaném a klidném místě. Nejednalo se o žádnou velkou akci a proto všechny nákupčí přivítala příjemná komorní a přátelská atmosféra. Na druhou hodinu, kdy se "brány" trhu otevřely, se dovnitř nahrnula spousta lidí a my začaly vesele prodávat.

Pravidla moštárny - John Irving | recenze

Homer Wells je sirotek. Narodil se ve státě Maine v sirotčinci zvaném St. Clouds. Po několika neúspěšných pokusech o adopci malého Homera to vypadá, že se stane natrvalo součástí St. Clouds. Zakladatel sirotčince doktor Wilbur Larch se stává Homerovým učitelem a mentorem. Zasvěcuje ho nejen do lékařských praktik, ale také do praxe porodů a potratů. Božího a ďáblova díla. Stejnojmenný film z roku 1999 byl oceněn dvěma Oscary, z nichž jeden je právě za adaptovaný scénář, jehož autorem je John Irving.
Dobrou noc, vy princové z Maine a králové Nové Anglie.
Provádění umělých potratů bylo až do počátku osmdesátých let dvacátého století v USA nelegální. Mnoho žen se v zoufalosti obracelo na kontroverzní a nebezpečné metody a postupy, které často končily jejich smrtí. Doktor Wilbur Larch dával ženám šanci se rozhodnout a v sirotčinci navzdory zákonu interrupce tajně prováděl. Děj knihy Irving umístil do státu Maine v Nové Anglii. Skvěle vykreslené prostředí vás velice snadno přenese do meziválečného období v severní Americe. Zde sledujete život Homera Wellse od dětství, přes náročné dospívání a hledání svého místa v životě.

Pravidla moštárny jsou příběhem o hledání lásky, odplaty a pomsty. O hledání pravdy a toho, co je správné. Je to příběh o pokrytectví, zradě a nesplněných slibech. Pravdou je, že tato kniha toho nabízí nezvykle mnoho, zároveň však s dostatečnou hloubkou. Příběh vámi doslova prostupuje, poutavý styl psaní vás nutí dál otáčet stránky a přemýšlet nad možným vývojem děje. Postav je zde opravdu hodně a autor se jejich příběhům věnuje důkladně, aniž by to působilo jako bezděčné odbíhání od hlavní linie, protože veškeré detaily jsou vzájemně provázané a osudy všech postav se určitým způsobem ovlivňují a souvisí spolu, i když občas tato návaznost nemusí být na první pohled zřejmá.

Halloweenský knižní hop - vyhodnocení


Doufám, že jste si užili Halloween podle svých představ - já určitě. Teď je čas rozdávat radost! Soutěže se zúčastnilo 74 lidí a losovala jsem ze 176 vstupů.

 A kdo tedy vyhrál?



Jako výhru si zvolila knihu Girl online.
Gratuluji!!

 Vy ostatní, na které se tentokát štěstí neusmálo, nezoufejte! Brzy bude určitě další soutěž.
I.

Novinky - říjen 2015


Máme tu začátek měsíce a ten už klasicky patří rubrice NEW IN. Už mnohokrát jsem se nechala slyšet, že chci omezit nakupování knih, které mi potom jen leží doma a nikdo už je nikdy nepřečte. Nedávno jsme o tom vedly velice zajímavou diskuzi s Ellen a Melindou. Ellen si totiž zásadně kupuje jen knihy, které už četla. Není to geniální? Já takhle daleko se sebeovládáním ještě nejsem, ale alespoň jsem se ustálila ve fázi, kdy se mi daří kupovat jen knihy, které si okamžitě přečtu. A teď před Vánocemi mi přibývají jen recenzní výtisky.
Což pro Vás asi není zrovna nejlepší zpráva, protože, uznávám, rubrika New in je momentálně asi nejnudnější součástí obsahu mého blogu. Proto se k ní vždy snažím připlácnout ještě nějaké off topic věci, takže z článku udělám směs na první (vlastně i na druhý, třetí...) pohled vzájemně nesouvisejících věcí ve stylu vařila myšička kašičku.
Už bych se ale měla přestat litovat a konečně Vám ukázat, které knihy přibyly za říjen do mé knihovny.

HALLOWEENSKÝ KNIŽNÍ HOP 2015

Milí čtenáři,
rozhodla jsem se letos poprvé zapojit do Halloweenského knižního hopu, který již tradičně pořádá Vendea.

Výherce si bude moct vybrat jednu z těchto knih

Krycí jméno Verity - Elizabeth Wein | recenze



Ztratila nejlepší přítelkyni.
Kolaborovala s nacisty.
Za pár dní ji čeká jistá smrt.
Píše se 11. října 1943 a nedaleko Paříže se zřítil britský lysander. Jeho pilotka a pasažérka byly nejlepší přítelkyně. Jedna skončila v troskách hořícího letounu a druhá byla zajata nacisty bezprostředně po seskoku.
Verity je nucena sepsat svou zpověď, odhalit misi, kvůli které je ve Francii a předat nacistům veškeré informace, které má. Je to jediná cesta, jak oddálit jistou smrt a získat čas.

 Americká spisovatelka Elizabeth Wein nejen, že píše historické příběhy pro mládež, ale zároveň miluje létání. Právě proto se začala zajímat o osudy pilotů za druhé světové války a začala psát Krycí jméno Verity. Jedná se o historickou fikci zasazenou do roku 1943, ve které figuruje zmiňovaná Verity, Skotka a špiónka, a Maddie, Britka a talentovaná pilotka. Po uvěznění nacisty začíná Verity sepisovat svou minulost, kterou staví na vyprávění příběhu své přítelkyně Maddie.
Stárnutí už se nebojím. Nechce se mi ani věřit, že jsem vůbec někdy mohla říct takovou hovadinu. Hrozná dětinskost. Tak urážlivá a arogantní. Ale především strašlivá, ostudná hloupost. Zoufale bych chtěla zestárnout.

Podzimní čtení

Podzim je obdobím pro čtení jako stvořeným (odteď mi říkejte paní básnířka). Ještě před pár dny jsem tu tuším nadávala, jak podzim nemám ráda a teď si uvědomuji, že mi to pošmourno a chladné počasí vlastně ani tolik nevadí. Člověku se v tom docela příjemně píše, což je pozitivní zpráva i pro Vás - čtenáře - protože blogeři začínají být nebývale aktivní! Já momentálně nejraději píši přímo z postele před spaním, i když si po celém dni musím přilepit víčka k obočí lepenkou, abych neusnula u otevřeného laptopu.

Zpět k tomu počasí! Včera dokonce vysvitlo sluníčko a tak jsem se rozhodla, že bych pro vás mohla nafotit pár fotek. Protože bydlím v Praze a nemám každý den náladu dělat ze sebe exota tím, že fotím knížky venku v trávě, rozhodla jsem se vytvořit provizorní ateliér (čti: hodit zmuchlaný prostěradlo přes nový zimní pneumatiky) na balkoně a vyfotit pro vás pár ucházejících fotek. Vše jsem si připravila, dotahala tam potřebné knihy, abych zjistila, že moje zrcadlovka je vybitá. Gratulace, Ivetko, skvěle ti to vyšlo. Takže abych tomu nasadila korunu, vzala jsem iPhone a nafotila to na něj.
A teď k věci. Také míváte specifické chutě na čtení podle toho, jaké je zrovna roční období? Na podzim je to u mě hodně znát a já se opakovaně uchyluji ke čtení podobných žánrů, u kterých mi přijde, že jsou k tomuto času jako stvořené.
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)