How I read? TAG

19:51 Ivcca 8 Comments


Zdravím vás po několikadenní odmlce.
Lehce jsem se zasekla u čtení Bezbarvého Cukuru Tazakiho - rozhodně ne proto, že by to byla nudná nebo snad špatná kniha, spíš naopak! Jen jsem na to moc neměla čas. Dnes pro vás mám docela zábavný tag, ve kterém se dozvíte něco málo o mých čtecích návycích. Bohužel jsem si uložila otázky, ale zapomněla jsem, kde jsem na tag narazila, takže nemohu uvést autora.
Jdeme na to.

Jak přicházíš na nové knihy ke čtení?
Dřív jsem s tímhle měla velký problém. Člověk by vůbec neřekl, jak je těžké získat nějaké opravdu ověřené tipy na kvalitní knihy, které mi ještě navíc padnou do noty. Byla jsem tedy uzavřená v úzkém kruhu svých oblíbených autorů. A pak jsem vstoupila do světa knižních blogerů a můj problém se změnil ve zcela opačný. Samozřejmě, že jsem vděčná za každý tip a každou recenzi, která ve mě vzbudí touhu po nové knize. ALE zároveň mi vždycky hlavou bleskne jedno velké ironické "DÍKY MOC", protože upřímně - vypadám snad, že kradu? Asi bych měla začít..



Jak jsi začala číst?
Ten okamžik si pamatuji dobře. Nevím, kolik mi bylo, ale ke čtení mě přivedla sestřenice, která mi půjčila svou knihu. Vždycky jsem se děsila dlouhých knih ("dlouhá" pro mě tehdy znamenalo 100 stran plus) a proto sama nechápu, jak je možné, že jsem se tak statečně pustila do pěti set stránkové Úžasné knihy Molly Moonové o hypnotismu. No a tím začala má láska ke čtení.

Jak se mění tvůj vkus na knihy?
Dost zvláštně a netradičně. V 15-ti letech jsem začala číst Murakamiho, čemuž se občas otevřeně divili i samotní prodavači v knihkupectví "Kolik vám je jestli se můžu zeptat? No co já bych za to dal, kdyby moje mladší sestra četla v patnácti Murakamiho." Pak jsem měla období, kdy jsem četla jen jeho knihy plus nějaké detektivky. Až v nějakých dvaceti letech jsem poprvé přečetla paranormální romanci aka Stmívání a lehká, nenáročná literatura se na chvíli stala mým koníčkem. Je to ale věc, které se rychle přesytíte a já se zase pomalu vracím k tomu, co jsem četla dříve. No a co čtu právě teď? Ano, Haruki Murakamiho.

Jak často nakupuješ knihy?
To hodně záleží na okolnostech. Poslední dobou moc ne, protože dostávám dost recenzních výtisků a když nečtu zrovna ty, tak sáhnu po nějaké knize, která mi doma leží už delší dobu. Kupování nových knih se proto v poslední době snažím omezit na minimum. Sami ale víte nejlépe, jak tato předsevzetí u knihomolů nakonec dopadají.

Jak jsi začala psát recenze?
Založila jsem si blog a pustila jsem se do toho. Psaní mě bavilo vždycky. Pak už jen zbývá naučit se daný útvar.

Jak reaguješ na špatný konec v knize?
Neexistuje špatný konec, jen špatně napsaný. Tragický konec není špatný konec a naopak dobrý konec je mnohdy špatný. Často je smrt hlavního hrdiny nevyhnutelná pro správné zakončení a vyznění celého příběhu.

Jak často se díváš na poslední stranu knihy?
Nikdy, nikdy jsem si nepřečetla ani kousek děje dopředu. Proč bych sama sobě kazila překvapení? Tohle úplně nechápu. To je jako bych se doprovolně pídila po spoilerech. Hlavně by mě pak nebavilo knihu dál číst, když bych věděla, jak příběh skončí.


Listujete knihou dopředu, abyste zjistili, jak příběh dopadne?
A jak se mění váš vkus na knihy?

Mějte se krásně,
I.

8 komentářů:

  1. Když jsem byla menší, vždy jsem si ráda přečetla poslední větu knihy, kterou jsem zrovna četla. Nikdy mi to nic moc nevyzradilo, protože do poslední věty autor většinou nenarve rozuzlení příběhu, spíš závěrečnou atmosféru. Dnes už to ale nedělám, ráda v knize postupuji tak, jak je mi předložena - tedy od začátku do konce.
    Haruki Murakami je velmi zajímavý autor, přečetla jsem od něj už dvě knihy a těším se na další! :)

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Já to myslela spíš tak, že si někdo vyloženě snaží na konci knihy najít rozuzlení. Ale tohle čtení posledí věty je zajímavý rituál :) Jaké knihy jsi od něj četla jestli se mohu zeptat? Mě se zatím líbila snad každá jeho kniha, kterou jsem přečetla.

      Vymazat
  2. Já jsem zase začínala s klasikou jako Zola, Remarque, Wilde a spol. (nepočítám dětskou četbu, kdy jsem silně ujížděla na Kocourkovi Modroočkovi:)) a je fakt, že tu klasiku mám pořád nejradši. Moderní literatura je fajn, ale člověk si musí pečlivě vybírat, pokud chce něco kvalitního. Taky jsem se nikdy nedívala dozadu abych zjistila pointu, já ten děj hrozně ráda prožívám a to by pak nešlo, kdybych věděla, jak to dopadne :-D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Wilde je taková srdcovka i u mě :) Naprostý souhlas s tou pointou! :) Neexistuje lepší pocit, než když Ti autor vyrazí dech nějakým nečekaným rozuzlením. No třeba takový Jo Nesbo - jeho šokové zvraty jsou jedním z nejlepších čtenářských zážitků.

      Vymazat
  3. Skvělý tag, asi si ho taky propůjčím :P Taky opravdu moc děkuji za skvělé recenze a nové tipy na knihy, ale sakra, kde na to mám pořád brát? Je neskutečné kolik skvělých knih existuje a stále nové a nové přibývají, asi bychom opravdu měli začít krást :D Taky se mi dost změnil vkus. Za ty roky jsem přešla mnoho etap a teď zrovna taky přecházím z YA na .. no to ještě nevím jistě, ale přijde mi, že na YA už jsem stará. Pořád si nějaké dobré ráda přečtu, ale už si opravdu poctivě vybírám. S tím koncem si to vystihla úplně přesně! Špatné konce nejsou a smrt je mnohdy mnohem lepší než happyend. :) Skvělý odpovědi!

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Určitě si ho půjč, jsem zvědavá, jak odpovíš Ty :) U YA je problémem ta předvídatelnost a vzájemná podobnost. Je tak strašně těžké najít něco jiného a neotřelého. Člověk si pak od toho musí nějakou dobu odpočinou :D
      Děkuji za milý komentář.

      Vymazat
  4. Můj vkus se taky dost změnil. Tak před pěti lety jsem měla moc ráda fantasy, prostě jsem hltala jednu sérii za druhou a psala si seznamy fantasy knih, co si přečtu. Dneska už na ně vůbec nemám chuť, Murakamiho jsem začala číst ve čtrnácti, čtu ráda historické romány a beletrii ze života, občas detektivky. No jo, už je to tak. :D
    Na poslední strany nebo obecně dopředu se občas podívám, ale většinou to stejně zapomenu. :D

    OdpovědětVymazat
    Odpovědi
    1. Abych byla upřímná, tak nějaké pravé čisté fantasy jsem snad ani ještě nečetla. Určitě to někdy napravím, ale sama si nejsem jistá, jestli v něm najdu nějaké větší zalíbení. Koukám, že máš také docela rozmanitý vkus :D :)

      Vymazat

Děkuji za každý komentář!