Less - Andrew Sean Greer | recenze
Arthur Less, nepříliš úspěšný spisovatel na prahu padesátky, který cítí, že mu možná pomalu, ale jistě ujíždí vlak. Jeho život se navíc ocitá ve slepé uličce poté, co jednoho dne obdrží pozvánku na svatbu svého dlouholetého milence. Neodpustitelná zrada ho donutí učinit nejspontánnější rozhodnutí v jeho životě. Projde pozvánky na nejrůznější knižní akce, které v poslední době dostal a rozhodne se je všechny přijmout. A přesně takhle může začít cesta kolem světa.
Less je autorovou pátou knihou v pořadí, ale výjimečná je především tím, že získala Pulitzerovu cenu za rok 2018. To ji samozřejmě okamžitě vyšvihlo do centra čtenářské pozornosti a i já sama po ní začala se zvědavostí pokukovat. Kniha vypráví příběh "druhořadého spisovatele a průměrného kalifornského gaye" čelícího menší životní krizi.
Ze začátku byl příběh mírně rozvláčný a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. Pak si mě však svěží padesátník Less okamžitě podmanil svým osobitým kouzlem. Styl psaní je velice svérázný, čímž si autor okamžitě získal mé sympatie. Příběh je svěží a plný hravých přirovnání, díky kterým se čtení stává velice zajímavým zážitkem. Navíc je to zábavné a místy až překvapivě trefné. Barvité popisy vás přenesou na všechna možná místa, která Arthur během své cesty navštíví - od Mexika přes Paříž a Maroko až do Indie. Každé místo je zároveň spojené s nějakými vzpomínkami hlavního hrdiny. Během vyprávění se tak autor často vrací do minulosti, kde s nostalgií vzpomíná na Lessovi výstřední zážitky a divoké večírky, na lidi, kteří mu zlomili srdce a na ty, kterým srdce zlomil on sám.
Pocity, které z této knihy mám, se mi jen velmi těžko popisují. Celý příběh je velice intenzivní takovým zvláštním způsobem. Autor píše uvolněně a s vtipem, ale zároveň je z příběhu cítit bodavý smutek hlavního hrdiny spojený s jeho vyrovnáváním se se stárnutím, s promarněnými možnostmi a životem, jehož konec je zase o něco blíž, než býval. A samozřejmě se zlomeným srdcem, byť si to hlavní hrdina jen nerad připouští.
Neměla jsem od knihy žádná zvláštní očekávání a přesto jsem byla překvapená tím, co jsem od ní nakonec dostala. Očekávejte trochu toho sentimentu, spoustu zábavných zážitků a cestování, ale převážně příjemné čtení na dlouhé večery. Není to kniha, kterou byste přečetli jedním dechem a ani u ní nebudete kroutit hlavou nad nečekanými dějovými obraty. Zavalí vás však spoustou pocitů a její konec je už jen třešničkou na dortu, která dá celému příběhu smysl.
Less je autorovou pátou knihou v pořadí, ale výjimečná je především tím, že získala Pulitzerovu cenu za rok 2018. To ji samozřejmě okamžitě vyšvihlo do centra čtenářské pozornosti a i já sama po ní začala se zvědavostí pokukovat. Kniha vypráví příběh "druhořadého spisovatele a průměrného kalifornského gaye" čelícího menší životní krizi.Ze začátku byl příběh mírně rozvláčný a chvíli mi trvalo, než jsem se začetla. Pak si mě však svěží padesátník Less okamžitě podmanil svým osobitým kouzlem. Styl psaní je velice svérázný, čímž si autor okamžitě získal mé sympatie. Příběh je svěží a plný hravých přirovnání, díky kterým se čtení stává velice zajímavým zážitkem. Navíc je to zábavné a místy až překvapivě trefné. Barvité popisy vás přenesou na všechna možná místa, která Arthur během své cesty navštíví - od Mexika přes Paříž a Maroko až do Indie. Každé místo je zároveň spojené s nějakými vzpomínkami hlavního hrdiny. Během vyprávění se tak autor často vrací do minulosti, kde s nostalgií vzpomíná na Lessovi výstřední zážitky a divoké večírky, na lidi, kteří mu zlomili srdce a na ty, kterým srdce zlomil on sám.
Pocity, které z této knihy mám, se mi jen velmi těžko popisují. Celý příběh je velice intenzivní takovým zvláštním způsobem. Autor píše uvolněně a s vtipem, ale zároveň je z příběhu cítit bodavý smutek hlavního hrdiny spojený s jeho vyrovnáváním se se stárnutím, s promarněnými možnostmi a životem, jehož konec je zase o něco blíž, než býval. A samozřejmě se zlomeným srdcem, byť si to hlavní hrdina jen nerad připouští.
Neměla jsem od knihy žádná zvláštní očekávání a přesto jsem byla překvapená tím, co jsem od ní nakonec dostala. Očekávejte trochu toho sentimentu, spoustu zábavných zážitků a cestování, ale převážně příjemné čtení na dlouhé večery. Není to kniha, kterou byste přečetli jedním dechem a ani u ní nebudete kroutit hlavou nad nečekanými dějovými obraty. Zavalí vás však spoustou pocitů a její konec je už jen třešničkou na dortu, která dá celému příběhu smysl.
75%
Čtu si tuhle recenzi hned po přečtení té na Soka a i tahle je moc hezky napsaná, ale na první pohled je patrné, jak je ta knížka zase úplně jiná a tak nějak z toho cítím, že je hodně o pocitech. A přesně tohle zpomalení a působení nějakého životního osudu mám moc ráda. Určitě si píšu, protože jsi mě nalákala! :)
OdpovědětVymazat