Pod vodou

Daleko od všední reality na magicky krásném ostrově rozehrává Juli Zeh psychologickou hru mezi čtyřmi postavami. Jste svědky událostí, na kterých si každý nese svůj díl viny. Co vzejde z intrik, lží a prosté touhy?


Už je to skoro čtrnáct let, co Sven opustil Německo a zabydlel se na ostrově, kde se živí jako instruktor potápění - sportu, který miluje a zasvětil mu celý svůj život. Pod vodou může být sám sebou, pod vodou cítí jistotu a bezpečí. Poklidný kolotoč jeho života naruší noví klienti v podobě zkrachovalého spisovatele Thea a jeho přítelkyně a neúspěšné herečky Joly.


S psychologickými thrillery se v poslední době doslova roztrhl pytel. Spousta spisovatelů jako by se snažila napodobit úspěch Zmizelé, což může vyústit ve velkou slávu, ale také to může být jedno velké fiasko. Román Pod vodou mě zaujal svou hypnotizující obálkou i netradičním námětem, jelikož celý příběh se točí kolem potápění. Má představa o tom, jak funguje potápění se do té doby podobala asi té Hurvínkově představě o válce. Technické pasáže, kde lajk může nahlédnout do nebezpečného a lákavého podvodního světa, jsou mu vysvětlena základní pravidla potápění, seznámí se s dekompresí a "skleněnou kopulí" pod hladinou, byly tím, co mě ve výsledku na knize nejvíce bavilo. Nečekejte však, že z vás kniha udělá odborníky.


Nakladatelství Host opět vytvořilo po vizuální stránce naprosto úchvatnou knihu. Nádherný přebal, barvy, grafické oddělování kapitol a vypravěčů i mapa Kanárských ostrovů. Radost pohledět. Kniha je kratšího rozsahu a autorce na napsání příběhu stačilo pouhých dvě stě stran. Na těch se snaží rozehrát určitou psychologickou hru, která je ovšem k uzoufání předvídatelná. Už v polovině knihy jsem si byla jistá tím, jaké bude rozuzlení a měla jsem do posledního puntíku pravdu.
Hlavní hrdinové představují plejádu pohrdání hodných lidských vlastností, proto nemáte šanci si ani jednoho ze tří protagonistů zamilovat. Spolu s autorčiným častým lascivním vyjadřováním je občas těžké knihu neodložit. Člověk si nemůže vybrat, koho má nesnášet více, zda apatického zbabělce, násilnického maniaka nebo podbízivou sebevědomou herečku. Chování postav je často iracionální, občas už mě jímalo nutkání začít mlátit hlavou do zdi.

Pod vodou je dílo s poměrně dobrým potenciálem, jelikož autorka se chopila témata, jež je neotřelé a zajímavé. Bohužel nebyla schopna na jeho pozadí rozehrát tak kvalitní psychologickou hru, za jakou je její příběh vydáván. Na hlavní hrdiny po dočtení velice rychle zapomenete. Zajímavé prostředí ostrova také nebylo příliš využito. Jak krásně by se dala popsat atmosféra tichého světa hluboko pod hladinou, slaného přímořského vzduchu i krás celého ostrova. V této oblasti je však autorka poměrně skoupá na slovo.

Kniha mě ve výsledku bohužel zklamala. Možná to byla jen veliká smůla, že mi vše došlo už na začátku a možná tato skutečnost vypovídá o kvalitě románu. Posuďte sami.