Měsíční shrnutí #10

Zdravím vás,

dnešní shrnutí je za poslední dva měsíce. Nebudu lhát, měla jsem toho hodně a úplně jsem zapomněla, že jsem shrnutí přečtených knih nesepsala. Dnes to tedy vše doženu.
Začneme ale menší kulturní vložkou z mého osobního života - všechny zkoušky úspěšně složeny a já mám od školy konečně oficiálně na pár měsíců klid. Chtěla jsem zvládnout ještě státnice z ekonomie, ale později jsem se za tuto naivní myšlenku sama sobě vysmála. Učit už se prostě nechci.

To by z mého života stačilo a pojďme rovnou na hodnocení přečtených knih. Za poslední dva měsíce jsem přečetla těchto sedm knih:

Jo Nesbo - Policie
Andy Weir - Marťan
Dagmar Hilarová - Nemám žádné jméno
Ursula Poznanski - Erebos
Keith R. A. DeCandido - Ospalá díra - Děti revoluce
Emily Lockhartová - Ostrov lhářů
Juli Zeh - Pod vodou




Nejlepší knihy
Tady je výběr snadný, protože hned dvě knihy jsem ohodnotila 100% - Policii a Marťana. Měla jsem tedy opravdu šťastnou ruku při výběru knih ke čtení. Policie je posledním dílem série detektivek s komisařem Harrym Holem a jejich autor Jo Nesbo se zde předvedl v plné síle. Policie je kvalitní a nervy drásající příběh, spletitý a komplexní s promyšlenou zápletkou. Radost číst takové knihy, knihy jednoduše geniální, v nichž vás čeká nejeden šokující zvrat.

Stejně tak Marťan mě velice mile překvapil. Na tuto knihu jsem se těšila - vesmír, survival příběh a spousta technických detailů - to pro mě bylo skoro zárukou kvality. A výsledek dokonce ještě předčil má vysoká očekávání. Příběh o muži, který uvízl sám na cizí planetě je zkrátka něco nového, minimálně v tomto pojetí. A zpracování se tento příběh dočkal skvělého. Jednoznačně zatím nejvtipnější kniha, jakou jsem letos přečetla. U mnohých hlášek jsem se smála nahlas a hlavní hrdina je zkrátka miláček. Vlastně u mě zatím aspiruje na nejlepší charakter (nejen) tohoto roku.
Dalším překvapením byla kniha Ostrov lhářů. O té se ale v poslední době mluví až příliš, pokud vás tedy zajímá můj názor, odkáži vás na mou recenzi.

Před pár dny vyšel první trailer na filmovou adaptaci Marťana vytvořenou pod taktovkou Ridleyho Scotta. V kinech se ho dočkáme už letos v listopadu. Trailer obsahuje mnoho spoilerů, proto ho důrazně nedoporučuji těm, kteří knihu ještě nečetli (plus varování pro nezadané dámy - z Matta Damona budete mít depresi minimálně týden - sakra, s ním bych na Marsu strávila klidně celou věčnost).




Nejhorší kniha
Nejvíc jsem protrpěla čtení knihy Pod vodou. Což je poměrně zvláštní, protože jsem evidentně výjimka. Ještě jsem nenarazila na negativní recenzi této knihy. Všichni ji vychvalují až do nebes a tvrdí, jak byli šokovaní z rozuzlení a podobně. Mě bylo rozuzlení jasné hned od začátku, charaktery mi přišly ploché, nudné a v prvé řadě neskutečně iritující. Možná se jen sešla spousta aspektů, které nemám ráda a dohromady zapůsobily jako dokonale odpudivý celek a možná jsem jen divná, když jsem nebyla schopna nalézt v knize to kouzlo, které v ní našli ostatní. Ať už je to jak chce, já si stojím za svým verdiktem.

Co vás čeká dál?
Momentálně mám rozečtenou knihu Bezbarvý Curuku Tazaki a jeho léta putování. Je to kniha od mého nejoblíbenějšího spisovatele - Haruki Murakamiho. Na rozdíl od jeho rozsáhlých 1Q84 a Kroniky ptáčka na klíček, je Bezbarvý Cukuru dlouhý jen dvě stě stran. Momentálně mám za sebou půlku a kniha mě nesmírně baví. Mě zkrátka Murakamiho styl psaní baví. Je to jeden z mála autorů, u kterého si čtení jeho knih vyloženě užívám, nikam nespěchám a vlastně ani nechci dojít na konec.

Brzy vás tedy čeká recenze. Dále se mi zde nahromadily dva recenzní výtisky a sice Girl online a Deset malých nadechnutí. Četli jste některou z nich?

Přeji krásný víkend!
I.