Měsíční shrnutí #8

Zdravím,
tak už přibyl další měsíc a máme tu v pořadí osmé shrnutí na tomto blogu. Trochu jsem se otřepala z menší čtecí krize a užívám si poslední román Joa Nesboho - Policie. Zatím jsem na začátku, ale nemůžu se dočkat všech zvratů a zápletek, které pro mě má tento geniální norský spisovatel připravené!
Musím se tu samozřejmě zmínit také o březnovém knižním srazu v milé kavárně nevím-jak-se-jmenuje-ale-je-to-kousek-od-Vltavské-a-má-to-v-názvu-něco-s-kofeinem. Zde jsme se sešli v krásném počtu 15-ti odvážlivců a několik hodin debatovali o všem možném i zdánlivě nemožném. Bohužel jsem musela sešlost opustit dříve, protože jsem měla ještě plány na večer. Což je chyba, až půjdete na sraz, vyhraďte si na něj celý večer (někteří jedinci to prý táhli až do dvou do rána)! Bylo to jednoduše skvělé a já doufám, že další sraz bude co nevidět.

Přejdeme od tlachání k menší sumarizaci - za poslední měsíc jsem přečetla čtyři knihy a sice tyto:



První přečtenou knihou je BESTIE od Dominika Dána. Vůbec jsem nevěděla, co od tohoto díla očekávat. Přece jen jsem trochu skeptická, co se týče současných českých a slovenských autorů, ale Dominik Dán mě přesvědčil, že si rozhodně zaslouží mou (i vaší) pozornost. Z jednoho velkého otazníku se nakonec vyklubala velmi zajímavá a povedená detektivka, kterou vám mohu s čistým svědomím doporučit - pokud vás tedy neodstraší trochu brutálnější vraždy. Příběh je navíc inspirován skutečnou událostí.

Dále jsem přečetla SAECULUM, což byla záležitost dvou večerů. Neuvěřitelně čtivá kniha! Měla jsem sice určité výtky, ale celkově to byl příjemný čtenářský zážitek. Oceňuji hlavně originální námět, jelikož já sama se tedy ještě nikdy nesetkala s knihou o larpech (já ani nevěděla, co to larpy jsou, když už si tu hrajeme na upřímnost). Podrobnosti naleznete v samotné recenzi. Doporučuji těm, co se chtějí trochu bát.

Asi nejpoučnější knihou bylo NENÍ CO ZÁVIDĚT, dílo americké novinářky vyprávějící příběhy několika severokorejských uprchlíků. Tuhle knihu doporučuji každému, bez rozdílu věku, pohlaví nebo názorů. Nese v sobě obrovské poselství a ponaučení a pomůže člověku uvědomit si mnoho důležitých věcí.

Poslední knihou, kterou jsem tento měsíc přečetla bylo dílo s názvem VÍTĚZOVÉ NIKDY NEPODVÁDĚJÍ. Tuto knihu napsal americký miliardář Jon Hutsman a dostala jsem se k ní poměrně náhodou. Poprvé jsem o ni slyšela na přednášce Elišky Haškové Coolidge (bývalá asistentka pěti amerických prezidentů) a okamžitě jsem ji zařadila na seznam knih, které si jednou musím přečíst. A šanci jsem dostala překvapivě brzy, když jsme na jiném předmětu měli přečíst jednu knihu a zpracovat na ni myšlenkovou mapu. Ve výběru byla i tato kniha a já proto neváhala ani minutu. Mé výsledné pocity po přečtení jsou vesměs kladné, z mnoha myšlenek jsem byla vyloženě nadšená. Určitě o této knize ještě sepíši nějaký samostatný článek, protože si to zkrátka zaslouží.

Kolik jste toho za poslední měsíc přečetli vy?
Jaká kniha vás nejvíce zaujala? - Chci doporučení!
I.