Bestie

Úspěšný slovenský spisovatel Dominik Dán začíná pomalu, ale jistě získávat pozornost mnoha českých čtenářů. A tato pozornost je rozhodně zasloužená. Přesvědčí vás o tom jeho nejnovější kniha s výstižným názvem - Bestie. Kdo jiný by také dokázal brutálně zabít a následně znásilnit tolik žen? Policistům však uniká jako fantom a jisté je jen jedno - tento démon v lidském těle vraždit nepřestane, dokud nebude dopaden.


Děj knihy se odehrává na Slovensku a je zasazen do období po sametové revoluci a následné amnestii v roce 1990, díky níž se na svobodu dostává mnoho zločinců a většina z nich pokračuje v trestné činnosti. Jen jeden se ale vyznačuje nevídanou brutalitou. V několika státech za sebou zanechává zmrzačená a zneužitá těla žen všech věkových kategorií a pod nimi, jako osobní podpis, ponožky. Žádné otisky prstů, žádné stopy. Důležitou roli by ve vyšetřování mohla hrát také nově objevená metoda - analýza DNA.

Dominik Dán je velice úspěšným slovenským autorem detektivních příběhů. Proslavil se hlavně díky své knize Uzel. Při psaní uplatňuje své rozsáhlé znalosti z oblasti vyšetřování zločinu a ve své poslední knize se inspiroval příběhem slovenského masového vraha Ondreje Riga, známého také pod přezdívkou "ponožkový vrah".

Dominik Dán umí psát a dává vám každou větou znát, že moc dobře ví, o čem mluví. Jeho příběh je uvěřitelný, drsný a hlavně velmi čtivý. Už od začátku jste obeznámeni s tím, kdo je vrahem a příběh máte možnost sledovat hned z několika úhlů pohledu. Vedle samotného chladného vraha a tajemně našeptávajícího "Hlasu" uvnitř jeho hlavy se nejčastěji setkáváte s mladým a drzým policistou Richardem Krauzem. Na policejním oddělení je ještě napůl zelenáč, ale nikdo nemůže přehlédnout jeho neobyčejnou inteligenci a talent. Postavu Krauze jsem si velice rychle oblíbila a sledovat jeho hon za neviditelným přízrakem, který ho doháněl k zoufalství, bylo opravdu zajímavým zážitkem. Bestie pro mě představuje milé překvapení, jelikož toho nabízí mnohem víc, než by se mohlo na první pohled zdát. Když autor popisuje vrahův modus operandi, zachází do nejmenších a nejděsivějších detailů, jaké si dovedete představit. Zároveň to nijak nepřehání, takže nebudete od stran znechuceně odvracet pohled. Vážnou dějovou linii však hned několikrát rozčísne brilantními hláškami a já si skupinu policistů právě díky geniálnímu černému humoru nesmírně oblíbila. Humor autorovi jednoduše neschází, zároveň ho však dokáže do příběhu zručně zakomponovat, takže tam zkrátka dokonale sedí.

"Řeknu vám perličku a podržte se... Už byla mrtvá!"
Nikdo ani nehlesl. Nechápavě na něj zírali.
"To jsme si, Edo, všimli už tam, když neodpověděla na pozdrav," upozornil ho Krauz.

Hlavně druhá polovina knihy má příjemný spád, nicméně zde bylo i pár slabších míst, u kterých mi občas dělalo problém udržet pozornost. Samotný konec knihy mi přišel díky rozdělení do několika kapitol a odlišných časových okamžiků lehce nekonzistentní a možná trochu zbytečně protahovaný. Příběh gradoval a gradoval a najednou, když člověk čekal, že přijde to nejlepší, byl konec. Určitě bych uvítala přidat pár stran a využít to postupně budované napětí k pořádnému vrcholu jinak skvěle promyšleného příběhu.

Závěrem musím zopakovat, že mě Bestie příjemně překvapila a jedním jsem si jistá - ze Slovenska se dočkáme ještě mnoha zajímavých děl, která jednoduše stojí za pozornost.