Osvícení

Osvícení je jednou z nejslavnějších knih amerického spisovatele a hororového fajnšmekra Stephena Kinga. Jeho stránky jsou plné hrůzy a bahna ležícího na samotném dně lidské duše. King nepracuje s povrchním druhem strachu, který by vám nedovoloval jít týden v klidu na toaletu, ale přesto se vám jeho dílo svou mrazivou děsivostí vryje na dlouho do paměti. Autorova práce s dávkováním strachu je unikátní a geniální a napětí se stupňuje, až máte pocit, že každou chvíli bouchnete jako papiňák.


Jack Torrance, spisovatel, jehož sláva začíná pomalu ale jistě upadat, se rozhodne přijmout práci zimního správce v horském hotelu Overlook, aby zde našel klid potřebný pro dokončení své poslední hry. Stěhuje se sem se svou manželkou Wendy a synem Dannym, který je obdařen určitými jasnozřivými schopnostmi. Hotel v sobě ale skrývá něco velice temného a zlého, něco co představuje hrozbu pro celou rodinu. A s příchodem sněhu mizí všechny možnosti úniku z tohoto na první pohled luxusního hotelového komplexu.

Myšlenka celého příběhu je opět velice prostá, jak už u Kinga bývá zvykem. Rodinka si vyrazí na pobyt do hor, kde otec plánuje načerpat inspiraci a konečně dopsat svou hru. Následně King na zhruba čtyř stech stranách čtenáři servíruje komplexní mozaiku roztodivných vlastností a povah hlavních protagonistů, při kterých zabloudí až do nejzazších koutů jejich mysli. Pokud také patříte mezi čtenáře, kteří se nenechají nakrmit povrchním vykreslením charakterů postav, pak si na tomto díle vyloženě smlsnete. Povahy, uvažování a samotný psychický vývoj je popsán naprosto dokonale. Rozhodně se jedná o jednu z nejlepších psychologií postav, se kterou jsem se kdy setkala. Jednání každého z členů rodiny je dostatečně podložené, vývoj myšlení jasně rozpoznatelný a odůvodněný. Nad proměnou samotného Jacka se mi pozastavoval dech. Malý Danny je pozoruhodně inteligentní a bystrý, aniž by však byla zpochybnitelná skutečnost, že mu je pouhých šest let. Pomalu zjišťujeme, že každý z trojice Torrancových má své stíny a strašáky.

Ve filmové verzi se nesetkáte s pokojem číslo 217. Hotel, kde se film natáčel, měl totiž právě 217 pokojů a jeho majitel se bál, že by se v daném pokoji nikdo nechtěl ubytovat. Režisér Stanley Kubrick proto pro film zvolil pokoj číslo 237.

Osvícení je rozmanité dílo balancující na hraně mezi psycho-thrillerem a hororem. Stephen King se nebojí bizarních scén, nebojí se vykročit z řady a to pěkně radikálně. Některé scény na mě byly až příliš absurdní či zvláštní a vzbuzovaly ve mě otázku, v jaké mysli se mohou zrodit takové náměty a hrůzy. Autorovi se nepodařilo vtáhnout mě do děje, on mě do něj totiž přímo vcucnul. Děj se může zdát předvídatelný a před čtením se zajisté nevyhnete spoilerům a náznakům, to už je bohužel úděl knihy takového formátu, jež se těší obří popularitě. Nicméně mějte na mysli, že King své čtenáře vždy dovede překvapit a i zdánlivě prostou dějovou linku vyšperkuje k dokonalosti.

Knihu jsem dočetla a ještě dlouho o ní musela přemýšlet a mé nadšení z ní se s odstupem času paradoxně zvyšuje. Budete přemýšlet nad Jackem a nad samotným Overlookem ještě dlouho po otočení poslední stránky. Pokud vás přestaly uspokojovat prvoplánové béčkové horory, přečtěte si Osvícení a poznejte nový druh strachu. Plíživého strachu, který se vám dostane až do morku kostí, aniž byste byli schopní uvědomit si, kdy se tomu tak stalo.