Maybe Someday
Zapomeňte vše, co jste si mysleli, že víte o YA literatuře. Colleen Hoover posouvá tento žánr na zcela novou úroveň a pokud hledáte promyšlený a zajímavý příběh s jiskrou, u kterého strávíte klidné sváteční večery, tak jste právě narazili na to pravé.
Autor: Colleen HooverŽánr: Young Adult
Počet stran: 367
Sydney miluje hudbu a tak ji volba vysoké školy nestála moc přemýšlení, i když z ní její otec chtěl mít spíš právničku. Ale ona věří, že se rozhodla správně. Na nové škole našla přítele Huntera a nejlepší kamarádku Tori, se kterými společně sdílí jeden byt. Každý večer sedává Sydney na balkoně, odpočívá a poslouchá svého souseda hrát na kytaru, uspokojená pocitem, že má konečně vše, po čem kdy toužila. Drsné prozření nastává ve chvíli, kdy Sydney zjišťuje, že ji její přítel už dlouhou dobu podvádí právě s její nejlepší kamarádkou. V jejich společném bytě, skoro přímo před jejíma očima. Se zlomeným srdcem a kufrem v ruce se shodou náhod ocitá právě na prahu krásného kytaristy od naproti, Ridge. Tento milý chlapec jí nabídne azyl, ale i přes vzájemné sympatie je jejich vztah plný zdrženlivosti. Vždyť Sydney se nechce stát Tori, stejně jako Rigde nechce být Hunterem.
Dovolím si tvrdit, že tento příběh předčí vaše očekávání. Já sama k němu přistupovala jako k dalšímu YA dezertu bez hlubší myšlenky. Šok přišel asi po 30-ti stranách. Autorka mi dala příběh, s jakým jsem se ještě nikdy nesetkala. Cením její odvahu za to, jaké vytvořila charaktery a velice jí za to děkuji, protože jsem si jak Sydney, tak Ridge velice zamilovala. Ze začátku jsem se této odlišnosti, zcela upřímně, poněkud lekla. To proto, že člověk na takové věci zkrátka není zvyklý a jeho život je zcela odlišný. Ale sžila jsem se s tím okamžitě a naopak jsem toto osvěžení opravdu ocenila. Ridge jsem hluboce obdivovala za to, jaký byl bojovník, který se nenechal nikým litovat a žil, jako by vlastně bylo vše naprosto v pořádku. To bylo fascinující. I Sydney byla vážně skvělá dívka. Jejich vzájemný vztah byl tak komplikovaný a plný viny, ale přesto zároveň zcela logický a čistý. Cítila jsem skoro fyzicky úzkost, kterou autorka do stran této knihy zasela. Zároveň se ale nejedná o žádný dojemný smutný příběh, nebudete u něj brečet, naopak, člověk má díky němu chuť radovat se ze života ještě víc, než doposud.
Děj je vyprávěn střídavě v z pohledu Sydney a Ridge. Upřímně mi toto střídavé vyprávění nikdy příliš nevyhovovalo, zde ale funguje geniálně, protože je pravda, že bychom byli o hodně ochuzeni, kdyby nás příběhem provázela například jen Sydney. Zápletky jsou logicky vymyšlené a autorka je staví na zcela jiný level, než je v YA zvykem. Zkrátka posouvá laťku opravdu vysoko. Žádné problémy typu "nemůžu, je to můj učitel", "nemůžu, mám zlomené srdíčko" se nekonají. Možná to zatím vyznívá, jako dojemná romantika, což samozřejmě z velké části je, ale čeká vás vedle toho i spousta úžasných vtipů, narážek a já se při čtení náramně pobavila. Tento promyšleně dávkovaný humor však nikterak nesnižuje vážný tón celého příběhu.
“Maybe someday I'll have that, bit it won't be with Ridge, and knowing that diminishes whatever ray of hope shone through the storm of my week.”
"Sydney: Can I ask you a question? Me: As long as you promise never again to start a question off with whether or not you can propose a question. Sydney: Okay, asshole."
. . .
“I tilt my head and look at him. He's watching me, but I can't tell what his face is trying to convey. If I had to guess, I'd say he's thinking, Oh, hey, Sydney. Our mouths sure are close together. Let's do them a favor and close this gap. His eyes drop to my mouth, and I'm incredibly impressed with my telepathic abilities.”
. . .
Co mě na knize zaujalo a okouzlilo bylo doplnění o písně, které hlavní hrdinové během příběhu skládali. Každá píseň tak zcela odpovídala náladě, do jaké se zrovna vyprávění dostalo a vy jste si všechny okamžitě mohli pustit na youtube, což dost umocní celkový zážitek z knihy. Obzvlášť některé z těchto písní jsou opravdu krásné. Maybe Someday řadím mezi nejlepší knihy, které jsem tento rok přečetla. Abych jen nechválila, musím vytknout, že konec byl už trochu "moc" a autorka nejspíš měla lehce ubrat a nesnažit se ze svého díla udělat až tak moc skvělou knihu. Příliš snahy totiž někdy spíše uškodí. To ale nemění nic na tom, že si mě Colleen Hoover získala svým poutavým stylem psaní a těším se na její další díla. Tato kniha je určitě jedním z nejlepších YA, které jsem kdy četla a já na vás apeluji, přečtěte si ji.“We try so hard to hide everything we're really feeling from those who probably need to know our true feelings the most."
95%
Teda, pokud Tě nějaká knížka takto osloví (Tebe!), tak to ji musím mít! Kéž bych nebyla líná číst v angličtině... :)
OdpovědětVymazatNeboj, je to naprosto v pohodě, snadná angličtina a čte se to docela příjemně :) No a vážně mě to oslovilo! Strašně moc doufám, že se ti to také bude líbit! :)
VymazatMusíš mě tak trápit? Tvoje recenze mě mučí i normálně, ale teď! Ta kniha vypadá úžasně! Chtěla bych si ji hrozně přečíst, ale nemůžu... Prostě angličtina a já nejsme vůbec kamarádky a vůbec by to nedopadlo dobře, takže bohužel.. :/ Ale opravdu krásná recenze :)
OdpovědětVymazatAno a také je úžasná! :) Myslím, že je na internetu i nějaký amatérský fanouškovský překlad do češtiny, tak co zkusit ten? :) Nevím, jaká to bude kvalita, ale třeba to bude v pohodě. Tenhle příběh prostě nemohu než doporučit.
VymazatAch jo, ach jo, ach jo! Jak mám mít chuť dočíst toho Kinga, když jsi mě opět navnadila na Maybe someday? Opakovaně? No? Nestydíš se? :D
OdpovědětVymazatKaždopádně krásná recenze, jak jinak! :) Písničky ke čtení jsou príma nápad. Někdy teda samozřejmě člověk nemůže hned letět na youtube a poslechnou si je při čtení, ale věřím, že i zpětně to musí být paráda :)
Tohle lákání je myslím dost vzájemné :D A Maybe Someday si prostě musíš přečíst! Jsem tak zvědavá, co na to řekneš :) Já ty písničky poslouchala většinou zpětně, ale ten text tě hned přenese do toho okamžiku v knize, takže je poslouchám ještě teď :) A jsou krááásné.
VymazatTak tahle knížka vypadá skvěle! Už bych si vážně měla něco od téhle autorky přečíst :)
OdpovědětVymazatUrčitě doporučuji :) Také jsem s touto autorkou neustále otálela. Teď už se nemohu dočkat na nějaké její další dílo.
VymazatCollen Hooverová dokáže človeku poriadne rozhúpať náladu, teda aspoň mne :D Nie som si presne istá či ju zbožňujem, tak ako ostatní. V Beznádejnej mi niečo vadilo, v Život jedna báseň mi prišla trochu morbídna, no čo sa týka tých vtipov na danú nemenovanú vec (nebudem spoilerovať!) Ale totu vyzerá, tak lákavo!!! A možno by mi tam konenčne nič nevadilo!!!! :D Len škoda, že v je to v angličtine!
OdpovědětVymazatJá si to ještě rozmyslím, podle toho, jak se mi budou líbit její další díla :D Ale začalo to dost nadějně! :)
VymazatPěkná recenze! Maybe Someday už mám doma, ale zatím jsem nějak neměla dost času na to, abych si ji mohla vychutnat :) Ale vážně doufám, že se k ní teď o Vánocích dostanu :)
OdpovědětVymazatDěkuji! :) Určitě se do ní pust, na Vánoce skvělá.
Vymazat