Dívka ve vlaku - Paula Hawkins | recenze

Každý den Rachel spolu s dalšími stovkami lidí dojíždí vlakem do Londýna. Za okénkem jejího kupé se míhá příroda, domy a lidské životy, které plynou nezávisle na ní samotné. Nudnou cestu si zpestřuje jejich pozorováním. Obzvlášť zajímavý jí přijde téměř idylický pár žijící v krásném domě u kolejí. Pohledná dvojice často sedává na terase, snídá nebo si jen užívá přítomnost toho druhého. Rachel si je v hlavě dokonce pojmenuje, pro ni je to Jason a Jess. Jednoho dne se rutinní cesta změní v děsivý zážitek, když Rachel na známé terase zahlédne něco šokujícího. Pár dní na to ses Jess začne pohřešovat. A Rachel cítí, že v tomto případě může policii poskytnout pomoc a důležité svědectví.

"Kniha roku 2015", samolepka na přebalu slibující bestseller a samozřejmě mnohá přirovnání ke Zmizelé. Člověk má tendenci přistupovat k takovému "hitu" s rezervou a raději nemít vysoká očekávání. Jak je to v případě Dívky ve vlaku? Dostála všem slibům?

Do rukou se čtenáři dostává celkem rozměrná kniha. Uvnitř vás čeká příběh vyprávěný střídavě z pohledu několika postav, a sice tří žen - Rachel, Megan a Anny. Byť se to na první pohled nemusí zdát, spojuje tuto trojici mnoho věcí. Co vše a jak moc se dozvídáme až postupem času. Nejčastěji se příběh věnuje Rachel, která se stává spíš stínem své vlastní osobnosti. Propadá hlouběji a hlouběji do alkoholismu, v nové práci jí to nikdy moc dlouho nevydrží a navíc stále zoufale teskní po svém bývalém muži. Muži, který ji opustil právě kvůli Anně. Vcítit se do Rachel bylo velice složité. Většinu času se chovala nerozumně a jen se utápěla ve své alkoholové zoufalosti. Právě onu zoufalost a bezvýchodnost alkoholismu autorka krásně vystihla a čtenář si nemůže pomoct a k Rachel často cítí až odpor, byť je jen zoufalou ženou, na kterou nebyl osud vždy nejmilejší.

Celý příběh se točí kolem zmizení mladičké Megan. Ženy, kterou si Rachel sama pro sebe pojmenovala Jess. Když z novinového článku zjistí, že dívka, kterou každý den pozorovala z vlaku, zmizela, cítí se, jako by přišla o dobrou přítelkyni a zmocní se jí potřeba pomoct a záhadu vyřešit. Stín podezření postupně padá hned na několik postav. Autorka se však bohužel občas až moc okatě snaží svézt čtenáře ze stopy a ten tak pojme podezření, že to nejspíš nebude tak, jak se nám spisovatelka snaží naznačit. I tak se jí párkrát podaří čtenáři pořádně zamotat hlavu.

Kniha je neuvěřitelně čtivá. Napínavý děj plyne opravdu rychle a je radost otáčet každou další stránku a zjišťovat další podrobnosti o té velké spletité záhadě. Bohužel pro mě jsem zápletku odhadla už v půlce knihy. S každou další stranou jsem se v tom pak více a více utvrzovala, ale stále doufala, že mě třeba autorka na konci překvapí. Ale bohužel nepřekvapila. I tak Dívku ve vlaku hodnotím kladně. Vím, že mnoho čtenářů nemá rádo vzájemné srovnávání knih, nicméně si to nemohu odpustit a musím zmínit, že pro mě jde rozhodně o povedenější dílo, než byla třeba Zmizelá. Krásně vykreslená ponurá atmosféra Londýnské periferie všemu jen nasazuje korunu a tento psychologický román s detektivními prvky vám velice zpříjemní dvě až tři podzimní odpoledne.