Malý princ - Antoine De Saint - Exupéry | recenze

Antoine de Saint-Exupéry uvízl kvůli nehodě uprostřed Sahary. Dochází mu voda a potřebuje co nejrychleji opravit svůj letoun, aby mohl odletět a zachránit se dřív, než mu dojde voda. Uprostřed nekonečné pouště však potkává zvláštního človíčka. Tím je Malý princ, křehký chlapec, který opustil svou malou planetu, aby poznával ostatní planety ve vesmíru a mezi nimi právě i Zemi.

Malý princ je bezpochyby jedno z nejvýznamnějších děl všech dob. I když se má jednat o pohádku, určitě bych ho zařadila spíše mezi četbu pro dospělé, protože děti nemohou pochopit všechna poselství, která v sobě tato útlá knížka skrývá. Neexistuje snad nikdo, kdo by o Malém princi alespoň neslyšel. Ve čtenářích vyvolává velmi různorodé pocity, jedni příběh o malém blonďatém vesmírném cestovateli milují, jiní ho vnímají jako zbytečně nadhodnocené dílo. Mě osobně uchvátilo a přečetla jsem ho během jednoho večera.
Zakoupila jsem si vydání od nakladatelství Omega, které opravdu chválím. Každý jeden prvek knihy je skvěle promyšlený, samozřejmostí jsou i barevné ilustrace, kvalitní papír a látková záložka. Tohle se zkrátka povedlo a já vydání od Omegy považuji za vizuálně nejhezčí. Autorem všech zmiňovaných ilustrací je samotný Saint-Exupéry a ty tak skvěle korespondují s textem.
Příběh je vyprávěn s lehkostí pohádky, což kontrastuje s částmi, které mají až tragický ráz. Autor nostalgicky vzpomíná na vlastní dětství - období, o kterém tvrdí, že na něj již většina dospělých zapomněla a přemýšlí také nad nepochopením dětí ze strany dospělých. Prostřednictvím cest Malého prince autor poukazuje na největší hříchy a malichernosti lidstva, silný důraz je kladen na čest, smysl pro spravedlnost a odpovědnost jedinců za závazek vůči svému okolí.

Stáváš se navždy zodpovědným za to, cos k sobě připoutal.

Během svého putování se Malý princ setkává s mnoha lidmi a tvory. Mnozí z nich představují určité zrcadlo společnosti a autor poukazuje na zjevnou absurditu lidských rozmarů a hříchů. Ať už jde o marnotratnost, zahledění do sebe samého nebo zbabělost. Těžko říct, zda jsou děti schopny tyto myšlenky "přežvýkat" a pochopit a myslím, že většina lidí, která dílo odsuzuje, tak činí právě proto, že ho četli v dětství a vnímali ho právě jen jako jakési panoptikum zvláštních myšlenek, které dohromady nedávaly příliš velký smysl.

Děj je protkám množstvím metafor a nejrůznějších přirovnání, které mu dodávají nepopiratelné kouzlo. Malý princ může být čtenáři velkou inspirací a já sama jsem přesvědčena, že se k tomuto dílu v budoucnu ještě mnohokrát vrátím.