Čtenářské (zlo)zvyky
Dlouho jsem přemýšlela, jestli mám tento příspěvek zveřejnit nebo ho radši pohřbít v nejtemnějších hlubinách složky "Koncepty". Ptáte se proč? Prozrazuji tu na sebe dost zvláštní věci. O některých už jsem se možná zmínila, ale rozhodně se jimi nechlubím na potkání. Ale říkala jsem si, že když je takto sepíšu a uvidím hezky pohromadě ve vší ostudnosti, třeba mě to namotivuje k jejich odnaučení se.
Ale upřímně?
Moc tomu nevěřím..
Co všechno člověk nevymyslí, že ano? Z klasického papíru jsme se přesunuli na ten "elektronický" a do čtečky knih naládujeme několik vrchovatých knihoven. Od prehistorických kousků jsme se dostali až ke krásným tenkým čtečkám s podsvíceným dotykovým displayem. Není to super? No ano, je. Chvála všem vědátorům, kteří nám tyto inovace přinesli. Co jste si ale mohli odpustit? ČAS! Ano.. Moje čtečka má funkci, že vám ukáže, kolik hodin a dokonce i minut vám zbývá do dočtení kapitoly / celé knihy. Super vynález? To teda ani náhodou. Od chvíle, co jsem na tuhle "vymoženost" přišla, ji pokaždé při čtení sleduji jak ostříž a mnohdy se víc než písmenkům věnuji číslicím v levém dolním rohu.
"Hmm kolik mi asi tak zbývá? COŽE?? 13 hodin??? To ses jako asi trochu seknul ne... Tak počkej, já ti ukážu, jak vypadá rychlo-čtení."
*čtení, otočení strany*
"Takže jednu stranu přečtu za dvě minuty? No to bych se na to teda podívala."
*zběsilé čtení, otočení strany*
"Haha, kleslo to na minutu, tak kolik zbejvá celkem do konce?"
A takhle můj vnitřní monolog pokračuje až do okamžiku, kdy si uvědomím, že posledních x stran vlastně skoro vůbec nevím, o čem čtu.
Já vím. Jsem divná.
Tedy většina. Ale já čichám samozřejmě ke všem, i k těm smradlavejm z knihovny. V tom ostatně tkví podstata zlozvyku, ne? Doma můj zlozvyk nikoho netrápí, ale když si čtete třeba v MHD, může z vás neustálé očichávání otevřené knihy udělat tak trochu podivína. Všimla jsem si, že zvlášť lidi, kteří nečtou, to jen těžko přenáší přes srdce. No ovšem! Protože si nedovedete představit, jak božsky a opojně nové knihy voní!
Samozřejmě, že to mě vůbec nezajímá, protože "To si ze mě děláš legraci? Co tam lezeš ty blbko, no to jsme nikdo nečekal, že teď kvůli tobě umřou všichni tvý kámoši, co tě museli přijít zachránit"
Chápete správně, občas vedu dialogy s vlastní knihou (Monologem to nazývat nebudu, nejsem přece blázen, abych si povídala sama se sebou, hahaha.... Nebo?). Je mi jedno, že osud hlavních hrdinů je dávno zpečetěný a na rozdíl od filmu, u knihy to dokonce můžu fyzicky vnímat, vidět a vědět, že to bude trvat přesně 346 stran. Ale je mi to jedno. Někdo přece musí hlavní hrdince říct, že je úplně mimo! Tečka.
To je každopádně jediná správná možnost. Problém se z toho stává v okamžiku, kdy vám nějaké těžko definovatelné síly knihy třeba zašťouchávají dovnitř. A kdo si všimne, že jeden hřbet v řadě je o dva milimetry víc vevnitř nebo venku? KAŽDÝ!
Ale většina mých knih je na sobě namačkaná tak natěsno, že se mezi ně nevejde už ani kus papíru. To znamená, že abyste narovnali jednu, musíte přerovnat i dalších pět okolních knih. Ale kdo se na tu hrůzu má dívat že jo, člověk to zkrátka narovnat musí.
Pro pojmenování tohoto problému jsem mohla jednoduše použít "Jsem prostě divná", nakonec jsem ale zvolila, jak vidíte, trochu honosnější verzi. O co jde? Poměrně dlouho se mě držel jeden dost zvláštní zlozvyk. Před čtením jsem si pokaždé přečetla poslední slovo v knize. Jen to jedno jediné na konci poslední strany. Sama sebe se ptám, proč? Kdyby alespoň celou větu. Nebo kdybych se pídila po rozlousknutí zápletky. Ne, já si jen přečetla nejposlednější ze všech slov. Naprosto nesmyslné. A občas se to samozřejmě vymstilo, když bylo poslední slovo třeba
UMŘEL
MILUJI TĚ
a podobně. To je pak trochu problém, když zrovna čtete knihu o člověku bojujícím se smrtelnou nemocí nebo o dvojici, které ala Romeo a Julie nepřeje osud, ale i tak by rádi byli spolu. To máte pak
Myslím, že to by k mým zlozvykům bohatě stačilo. Trochu jsem to samozřejmě přikrášlila, takže nééé, jasně že nejsem až takový podivín.
Co vy a čtenářské zlozvyky?
Máme nějaký společný?
I.
Super článok!
OdpovědětVymazatDěkuji :)
VymazatMyslím, že většina sedí i na mě. Taky čichám ke knihám, nebráním se hlasitým reakcím a knihovnu rovnám častěji než si stříhám nehty, mám pocit. :D Na čtečce čas nemám, naštěstí, ale štvou mě ta procenta, je v tom cosi matematicky nepřípustného. :D
OdpovědětVymazatA můj zlozvyk? Na poslední slova se nekoukám, ale většinou si před začátkem čtení knihy vytáhnu obálku se záložkami a založím si každou kapitolu/dějství/část knihy, abych věděla, jak daleko jsem od nějaké cílové rovinky a mohla říkat "ještě tenhle kousek". :) A nebo to zdůvodňuji tím, že přece musím těch asi padesát záložek, co mám, nějak využít. :D
Vlasto, jsem vážně ráda, že v tom nejsem sama :D S tím zakládáním kapitol se upřímně setkávám poprvé :D Já kapitoly moc neřeším, jsem schopna knihu zavřít jednu stranu před koncem kapitoly, takže u mě by to moc nemělo cenu. Děkuji za komentář!
VymazatJoo se čtečkou máš pravdu. Také tam sice nemám čas do konce (to by byla super funkce) :D Ale mám tam strany 45/145 joo mám 100 stran do konce, to musím dát ještě dnes. A neustálé přepočítávání na strany do konce. Nebo to musím alepoň zakulatit to na nějaké pěkné číslo kulaté. Třeba jsem na straně 12, tak to musím dočíst to strany 20. Obzvlášť ten problém se sledování a rychle čtením mám u povinné četby. Pak taky nevím, co čtu, hlavně, když vidím, že mi zbývá necelých 60 stran a budu to mít za sebou. A pak uběhne hodina a zbývá stále 20 stran, to si řeknu.. 40 stran za hodinu?? Jakto, že tak málo? A pak jedu jak fretka :D
OdpovědětVymazatTo si jen myslíš, že je to fajn funkce! :D Podobný problém jsem s povinnou četbou na střední škole také měla. Jak to člověka moc nebaví, tak strany ubývají ještě pomaleji.
VymazatKromě posledního bodu to sedí i na mě :D Naštěstí ale nemám čtečku, která mi ukazuje zbývající čas, jinak bych dělala to samé, co ty :D Já mám zase úchylku na to, přečíst každičké jedno slovo v knize i na obálce (ano, i děkování a proslov autora, případně překladatele a prostě všechno :D)
OdpovědětVymazatThe Lazytude
To Ti tedy nezávidím! :D Mě všechny ty komentáře, doslovy a poznámky překladatelů nebaví a skoro vždy je vynechávám.
VymazatMůj starší model Kindlu naštěstí tuhle funkci nemá (nebo o ní nevím), ale každopádně jsem si všimla, že knížky, které čtu na čtečce mi ubývají tak nějak rychleji. Nevím, čím to je. I když já čtu dost rychle i ty papírové. No jo. Musím trochu zabrat, když chci do konce života stihnout přečíst tolik knih! :D
OdpovědětVymazatTaky si občas povídám s hrdiny v knížce. Aspoň teda vedu DIALOG ve vlastní hlavě :D ale většinou si jen tak pohrdavě odfrknu :D
Knihy narovnávám jen občas, ale taky nechápu, jak se vždycky ocitnou tak zastrčené :D Někteří lidé mají knihy naopak napasované úplně vzadu v poličce, což zase nechápu a nelíbí se mi to :D Já je mám pěkně vepředu a je mi fuk, že je za nimi spousta nevyužitého (a ehm, zaprášeného) místa! :D
Čtení posledních slov či vět jsem nikdy nepochopila! :D Občas se musím krotit, abych si třeba napřed nečetla vedlejší stránku, když je to hodně napínavé, ale poslední slovo...to fakt ne! :D
Parádní článek! :) Myslím, že ve čtenářské komunitě nebudeš platit za žádného extra podivína. Jsou i horší zlozvyky! :)
Závidím ti Kindle bez odpočtu času, ani nevíš jak! :D Také čtu na čtečce rychleji, ale to je kvůli tomu mému přihlouplému "závodění" sama se sebou.
VymazatLidi, kteří si dávají knihy v knihovně do druhé řady také nepochopím! Taková škoda! I kdyby se do pokoje nemělo vejít nic jiného než knihovny, tak bych je nezastrčila do druhé řady.
Děkuji moc za pochvalu a povzbudivá slova, snad na tom tedy ještě nejsem tak špatně :)
Děkuju všem svatým, že můj Kindle tuhle funkci nemá :D Úplně se vidím, že bych na tom byla stejně jako ty :D
OdpovědětVymazatU mě to jsou teda občasné výkřiky do tmy stylu : Pane Bože, Blbost !, Ooook :D..
Poslední slova... jak ty mi mluvíš z duše :D Já teda dost často četla poslední stranu, odstaveček, větu - prostě cokoliv ! :D A jsem si stopro jistá, že je to kvůli fetiše z toho, že by tam mohl být spoiler :D Ale dělám to už míň než dřív... a na čtečce vůbec :D Asi je to leností naklikávat poslední stránku :D
Knihy moc neočuchávám... Jak jo, nová knížka má takovou krásnou vůni toho papíru, lepidla a barvy, ale neočuchávám :D Tohle je jedno z věcí, co mě jako knihomola úplně minulo :D
O knihovně mi nemluv, v té nové jsem pořád ještě nepřišla na systém řazení, který by mi vyhovoval :D
Super článek, fakt si mě pobavila :D
Lituji toho dne, kdy mě napadlo prozkoumávat funkce mé čtečky :D
VymazatA s těmi posledními slovy? Já jsem tak ráda, že v tom nejsem sama! Hned to začíná vypadat jako něco úúúplně normálního :D Ale na čtečce to také nedělám.
To, že nečucháš ke knížkám sice moc nechápu, ale nevadí :D
Děkuji moc, jsem ráda, že se ti článek líbil! :)
Hm, tvoje čtečka ukazuje čas, ale pokaždé nečteš rovnoměrně ale různým tempem, takže čas je nesprávný a zavádějící. Přestaň ho sledovat! :-) :D To ostatním provádím i já. A místo času sleduji na mobilu počet stran.
OdpovědětVymazatKdyby to šlo tak snadno, tak ho přece dávno nesleduji :D Od toho je to zlozvyk.
VymazatJelikož mám ještě tu "prehistorickou" čtečku, nemám stejný problém. Ale asi bych měla, kdyby oplývala touto aplikací.
OdpovědětVymazatJá často četla konec knih. Nemám ráda napětí. Ráda vím, jak to skončí. Proto mi vyhovuje více retrospektiva:)
Tak to já se po rozuzlení nikdy nepídila, myslím, že by mě pak kniha naopak moc nebavila, kdybych věděla, jak děj dopadne. Ale třeba moje mamka, ta snad ani jinak číst neumí :D
VymazatMáme naprosto vše stejné, kromě prvního bodu, protože čtečku nemám a zatím ji asi neplánuji. :) Ráda hlavně čtu vždy první větu na začátku a poslední větu na konci. :D
OdpovědětVymazatNad čtečkou by jsi měla ještě popřemýšlet! :) Také jsem se jí vehementně bránila a teď ji nedám z ruky.
VymazatNaprosto super článek! :) Musím souhlasit naprosto se vším :) Také jsem si jednu dobu četla posledni slova, ale potom, co jsem vždy odhalila konec, jsem přestala :D
OdpovědětVymazatJsem ráda, že se Ti článek líbil :) Já naštěstí ještě konec neodhalila :D Ale už to naštěstí moc nedělám.
VymazatSuper článok! :) Ja čítačku nemám, ale keď tak nad tým rozmýšľam, aj mňa by asi tie čísla tam rozptyľovali a snažila by som sa ich všemožne znížiť, až by som prišla na to, že neviem, o čom čítam :D Tak znižujem len počet strán ostávajúcich do konca, čo je pri knihe, ktorá sa mi veľmi nepáči, tiež dosť problém :D
OdpovědětVymazatKu knihe si pričuchnem väčšinou len na začiatku čítania, čiže toto mi taký problém nerobí, a takisto s ňou veľmi nevediem dialógy - za to ale často zažívam secondhand embarrassment :D Knihy v poličke nemám poukladané podľa pravítka, ale snažím sa, aby vyzerali pekne, to hej :D
Posledné strany nečítam, no za to naozaj ťažko zápasím so svojím zlozvykom čítania stránok dopredu. Do konca kapitoly to môže byť ešte fajn, ale cez niekoľko kapitol, keď sa dozvieš, že jedna z tvojich obľúbených postáv zomrie... :D
Děkuji moc! :) Čtečka je super, tohle je vážně jediná výtka, kterou k ní mám :D Nechápu, jak se můžeš udržet a nekřičet na občas vážně nesnesitelné hlavní hrdinky!
VymazatSuper článek, já si zas čtu poslední odstavec na konci knihy a pak už se připravím o všechno to potěšení ze samotného konce.. Jo a pak mám také neustálou potřebu doplňovat mojí čtečku o nové knihy, i když vím, že jich tam mám nepřečtených třeba deset, stejně si minimálně dalších pět koupím.. :D
OdpovědětVymazatDěkuji :) To já víc než jedno slovo ne :D Teda teď už jsem se snad odnaučila i to. Zlozvyk s novými knihami je hrozný, to mám také. Člověk by to nepřečetl ani za několik životů.
VymazatTohle je skvělý! Já tedy poslední stránky nečtu a NAŠTĚSTÍ mi čtečka neukazuje čas (i když je dost možný, že jsem tu funkci zatím jen neobjevila, protože mám taky Kindle :D ), ale čuchání je moje vášeň a o neustálém přerovnávání knihovny ani nemluvím :D
OdpovědětVymazatRadši se po tom nepátrej, nebo si to budeš vyčítat jako já :))
VymazatTakhle jsem se už dlouho nezasmála =D Většina z toho sedí i na mě =) Taky čuchám ke knihám v knihkupectví a lidi na mě tak divně zíraj =D
OdpovědětVymazathttp://fantasyalatriel.blogspot.cz/
Mám vážně radost, že Tě můj článek pobavil! :) A také jsem ráda, že v tom nejsem sama :D
Vymazat