Professional Fangirl


Meme Professinal fangirl vytvořila Kristýn a Anet. Obyčejně se podobných věcí nezúčastňuji, ale tohle mě poměrně pobavilo a navíc, všechno se má zkusit, no ne? Takže je to tu - první meme v historii mého blogu.
Čeká Vás jeden článek měsíčně, vždy na konkrétní téma.

Číslo jedna patří (teď se podržte) KNIHÁM.
• • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • • •

  • Jaká je tvoje oblíbená a neoblíbená kniha?
Oblíbenou knihou je Kafka na pobřeží od Haruki Murakamiho, brzy se chystám na re-reading po 7 letech. Neoblíbená určitě Hledání Aljašky od Johna Greena. Ještě teď mi naskakují pupínky, když si na ni vzpomenu.
  • Jak se jmenuje kniha/série od tvého oblíbeného autora?
Můj oblíbený autor je v první řadě George Orwell. Jeho díla Farma zvířat a 1984 jsou podle mě povinností pro každého, kdo chce mít nějaký základní přehled.

  • Kniha, která tě nejvíc dojala?
Určitě jich bylo více, ale z poslední doby mi vyvstalo na mysli Pět dní. Posledních několik stran jsem přes slzy neviděla na písmena. A to si nemyslím, že bych byla nějaká přehnaná citlivka.
  • Kniha, kterou jsi koupila za pár korun?
Naštěstí jsem byla mezi šťastlivci, kteří nepromeškali Ready Player One v Levných knihách. Tenkrát stál asi padesát korun. Poměr cena/kvalita je tak jednoznačně super! (A to jsem to ještě ani nečetla, haha)

Není co závidět: Obyčejné životy v Severní Koreji

Osmdesátá léta dvacátého století, paní Songová sroluje rohože na spaní, vyprovodí děti ze dveří a speciální bílou látkou otře rámy obrazů Kim Ir-sena a Kim Čong-ila. Ty povinně visí na zdi každé domácnosti a zhruba jednou za měsíc chodí inspektoři kontrolovat jejich čistotu. Po tomto rituálu si paní Songová připíná na oblečení odznáček s podobiznou Kim Ir-sena - na levou stranu, na srdce. Pokud by tak neučinila, velmi rychle by ji po opuštění bytu zastavili členové brigády údržby společenského pořádku a ona by měla velký problém. Barbara Demick přenáší čtenáře do všední reality severokorejského režimu. Do země temnoty, kde miliony lidí zemřely hladem.


Kniha Není co závidět toho čtenáři nabízí mnoho. Rozhodně však žádné oddychové čtení na vyplnění volných chvil. Otevřít oči a podívat se pravdě zpříma do očí není nikdy snadné a Vám během čtení v hlavě vyvstanou desítky otázek. Barbara Demick pracovala jako zpravodajka pro Los Angeles Times v Severní Koreji a v letech 2001 a 2008 cestovala do Severní Koreje devětkrát. Dělala rozhovory zhruba se stovkou severokorejských uprchlíků, z nichž většina nyní žije v Jižní Koreji nebo v Číně. V knize naleznete příběhy šesti Severokorejců a jejich rodin, kterým se podařilo uprchnout přes řeku Tuman do Číny a odtud dále do Jižní Koreje. Setkáváte se například s Tchä-u, kterého tíží jeho minulost vojáka jihokorejské armády. Během bojů byl zajat a odvlečen do KLDR a následná repatriace na jih mu nebyla povolena. Jeho rodina neměla dlouhá léta tušení o jeho původu, který představoval nepřekonatelnou překážku například v cestě jeho dětí na konzervatoř. Dále s paní Songovou, která se v Severní Koreji narodila a většinu svého života žila v nezlomné víře a hluboké lásce v režim. Mladým zamilovaným párem, který se spousty let tajně stýkal a jejichž nejintimnějším projevem náklonnosti byl letmý polibek na tvář nebo s doktorkou Kimovou, nucenou dennodenně sledovat malé děti umírající hladem.

Měsíční shrnutí #7

• • • • • • • • • •
Zdravím!

Je za námi další měsíc, kdy jste přetrpěli všechny mé výlevy zde na blogu. A jsem za to moc ráda! I když se hluboce stydím za to, jak klesla frekvence mého přispívání. Nejsnazší výmluvou by bylo asi něco jako "Když já vůbec nemám čas."
Blbost, čas samozřejmě mám. Jenže ho poslední dobou investuji do tolika věcí, že na blog a bohužel i na čtení mi nezbývá dostatek energie a chuti. Každopádně jdu do sebe, jelikož se mi hromadí recenzní výtisky k přečtení a sama sobě jsem slíbila, že tak neplodný měsíc, jakým byl ten poslední, už tu zkrátka nezažijete! :)
Toto shrnutí bude (pro změnu) jiné, než jak jste u mě zvyklí, jelikož mám spoustu věcí, o které se s Vámi chci podělit. Jdeme na to...

The Ultimate Book TAG


Do tohoto tagu mě nominovala Kristýnka z Kristý the Reader. Konečně jsem si našla trochu času a pustila se do něj!

 Bývá ti špatně při čtení a autě?

Jak kdy, většinou vyzkouším a když se mi začne dělat zle, knihu odložím a nasadím sluchátka. S hudbou trávím veškeré cestování.

Který autor má podle tebe jedinečný styl psaní a proč?

Určitě Colleen Hoover, líbí se mi, jak dokáže čtenáře překvapit a vyrazit mu dech nějakým nečekaným vývojem děje. Dál stojí za zmínku Stephen King, mistr děsivé atmosféry, ze které vám tuhne krev v žilách. A jako posledního zmíním současného ruského spisovatele Vladimíra Sorokina. Tady snad pro představu rovnou ukázka:


Ano, nečte se to zrovna "samo".

Pan Mercedes

Stephen King je právem nazýván mistrem hororu. Ať již jde o budování atmosféry, hrůzně detailní popis událostí nebo do největších podrobností vykreslený pohnutý charakter jeho hlavních hrdinů. Zde navíc jako třešničku na dortu přidává vynikající detektivní zápletku.

Originální název: Mr Mercedes
Autor: Stephen King
Žánr: Detektivky
Počet stran: 376

Je brzké ráno a malé městečko amerického středozápadu se teprve probouzí k životu. Před Městským centrem čeká dav lidí na svou životní šanci. Již brzy se otevře veletrh pracovních příležitostí a ten si žádný nezaměstnaný občan nemůže nechat ujít. Poklidná událost se však brzy změní v boj o holý život, když se z husté mlhy vynoří šedý mercedes a jeho řidič s ním plnou rychlostí vjede do davu čekajících lidí. Z místa činu se mu dokonce podaří uniknout a za sebou zanechává desítky mrtvých a zraněných. Od tragédie uběhlo několik měsíců a "mercedesový vrah" nebyl nikdy dopaden.
Vysloužilý detektiv Bill Hodges, který se vyšetřováním svého času zabýval, zjišťuje, že oddych ho nečeká ani v důchodu. Jednoho dne se v jeho schránce objeví dopis podepsaný samotným mercedesovým vrahem. Jak je možné, že zná jeho bydliště a co má vyšinutý psychopat v úmyslu?

Máte Stephena Kinga spojeného s děsivými horory, jejichž základním stavebním kamenem je notná dávka nadpřirozena? V mrazivém psychothrilleru s prvky detektivky ukazuje, že se obejde i bez nadpřirozených sil a vás tak čeká realistický příběh, který je dokonce inspirován skutečnou událostí. Kniha navíc zvítězila v Goodreads Choice Awards za rok 2014 v kategorii Mystery & Thriller.

Tour de Library #1


Asi jsem špatný bloger.

Bloguji o knížkách už půl roku a vy vlastně vůbec nevíte, jak vypadá moje knihovna a co vše se v ní nachází. Netvrdím, že vás to všechny zajímá, ale jelikož já tyhle "Tour de Library" miluji, budu doufat, že i mezi vámi se najde někdo, kdo to ocení. Nebo si alespoň odnesete nějaké tipy na knihy :)
Jelikož mám doma zoufale málo místa a pořádná knihovna se mi do pokoje nevejde, mám jich hned několik, šikovně rozmístěných všude tam, kde zbylo místo.

Dnes se podíváme na "nudli", jak jsem pojmenovala svojí uzoučkou knihovnu z Ikey. Jaké knihy skrývá její první půlka?

Měsíční shrnutí - PŮLROK blogování!


Milí čtenáři!

Měla jsem teď tak napilno, že jsem úplně zapomněla na jedno významné datum. Před pár dny to bylo přesně půl roku od založení mého blogu! Ten světlo světa spatřil poprvé 25.7. 2014 a řeknu vám, že mi to přijde jako včera. Přitom se od té chvíle událo tolik významných věcí. Minulé měsíční shrnutí jsem vynechala, protože by vycházelo zrovna na období Vánoc a to jsem měla článků v zásobě víc než dost a shrnutí se tam hold neprobojovalo. Ale alespoň bude knižní shrnutí trochu bohatší, v lednu jsem toho kvůli zkouškám příliš nepřečetla.

Ale nejdřív menší statistika pro zvednutí sebevědomí! :)

Za půl roku má můj blog 5378 návštěv (o dva tisíce víc než před dvěma měsíci!), více než 17000 zobrazení (o 5000 více než před dvěma měsící!!), 1126 komentářů (spousta jich je ale mých :D ) a připojilo se ke mě již 72 pravidelných čtenářů a 29 Google+ čtenářů.
Toto je navíc můj jubilejní 90 příspěvek.
Přihlásit se k odběru: Příspěvky (Atom)