První konec - Lauren James | recenze

Osudem Katherine a Matthewa je rodit se stále znovu a znovu, století za stoletím. Jejich přítomnost pokaždé změní historii o fous k lepšímu a pokaždé se do sebe beznadějně zamilují, ale osud je vždy tragicky rozdělí. Od dob krymské války, obléhání Carlisle až po brzkou budoucnost v letech 2019 a 2039 obětují své životy, aby zachránili svět. Ale proč se pořád vrací zpátky? Čeho musí dosáhnout, než jim bude umožněno žít v lásce a míru? Možná ten další konec bude jiný.

Prvotina britské autorky Lauren James zaujme čtenáře na první pohled svou překrásně graficky zpracovanou obálkou, která zajímavě vystihuje samotný obsah této knihy. Ten je složen z několika dějových linií odehrávajících se pokaždé v jiném století. Jednou je to 18. století, podruhé 19. a nakonec 21. století. Zažíváme dobývání města Carlisle, teror krymské války a pak budoucnost v anglické Nottinghamské univerzitě.

Nutno uznat, že autorčin nápad spojit takto několik různých historických období do jednoho příběhu, je hoden obdivu nejen pro netradičnost a originalitu, ale také pro náročnost z hlediska zpracování a znalosti jednotlivých historických dob. Což je zároveň tak trochu kamenem úrazu, jelikož každá dějová linka je poměrně povrchní. Do žádné doby jsem se nemohla patřičně vžít ani začíst a neustále jsem se cítila být pouze v pozici diváka, jehož se samotný příběh příliš nedotýká. Moc tomu nepomohl ani způsob, jakým je příběh napsán a který dával příběhu nádech nedospělosti a neučesanosti. Těžko říct, jak velký vliv na tuto skutečnost má překlad. Jednoduše mi přišlo, jak kdybych četla literaturu pro děti a nešlo mi to vůbec dohromady se samotným dějem, který se pohyboval od sci-fi až k romantice.

Jistá žánrová nevyrovnanost je dalším zvláštním úkazem této knihy. Cestování časem, biologické zbraně a reinkarnace hlavních hrdinů se staví do kontrastu s místy lehce infantilními dialogy hlavních hrdinů. Co na příběhu jednoznačně zaujme, je grafické zpracování, které sází na propojení textu s velkým množstvím novinových útržků, mailů nebo třeba vzkazů. Pomocí nich se čtenář dozvídá o různých událostech nebo může nahlédnout do korespondence hlavních hrdinů, což bylo opravdu zajímavé a já mám přesně tento typ knih ráda.

Cítila jsem originalitu a potenciál myšlenky příběhu, ale autorce se ho dle mého nepodařilo příliš dobře přenést na papír. Pokud mám tedy shrnout své dojmy z Prvního konce, je to v prvé řadě nadšení a fascinace zajímavou myšlenkou této knihy, které se však dostalo spíše průměrného zpracování. Chybělo mi objasnění spousty věcí, konec byl naprosto neuzavřený a spíš z kategorie "domysli si sám, drahý čtenáři". V podstatě se nedozvídáme vůbec nic, kromě toho, jak příběh Katherine a Matthewa dopadne. Což mi přijde nedostačující a cítím se trochu ochuzena, jelikož spousta mých otázek nebyla zodpovězena.

Příběh na mě působí nedotaženě a nepropracovaně a chybí mi vysvětlení všech zákonitostí. Jak kdyby autorku ke konci psaní přestalo bavit. Přitom vše má opravdu velký potenciál a napětí se ke konci dalo krájet. Možná tyto věci budou vysvětleny v dalších dílech, ale nejsem si jistá, zda se mi První konec líbil dost na to, abych se do jejich čtení pustila. 

69%